Žďárec

Zřícenina hrádku na ostrožně nad pravým břehem Libochovky 0,5 kilometru západně od kostela sv. Petra a Pavla ve Žďárci.

S výjimkou zmínky v deskovém zápisu z roku 1365, kdy je hrad, bez uvedení jména, použit jako topografický bod k určení hranice panství, se lokalita v písemných pramenech neobjevuje. Není vyloučeno, že v té době byl už pustý, neboť před rokem 1358 byla ves připojena k Víckovu. Archeologicky je život na lokalitě rámcově datován do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Představě krátké doby života nasvědčuje i jednoduché provedení působící až nehotovým dojmem.

Lichoběžníkový hrádek (35 x 24-32 m) byl od planiny oddělen 15 m širokým a 2,5 hlubokým šíjovým příkopem ohraničeným na vnější straně nízkým náspem. Čelo dispozice za šíjovým příkopem na jihu zaujímá val, východní stranu zajišťuje v reliktech dochovaná na maltu zděná kamenná hradba. Podél západní strany se táhne 6,5 m dlouhá a 1,5 m široká prohlubeň, která by mohla být zbytkem na jihu nedolámaného bočního příkopu. Tuto možnost podporuje i zalomení zdiva východní hradby za valem na jihu vytvářející mezi nimi volný prostor. Vlastní plocha jádra je rovná, bez dalších stop.

Na první fotografii je pohled z valu na severozápadní část čela. Na druhé fotografii je prohlubeň na západní straně směrem k čelu. Na třetí fotografii je detail hradby na východě a na čtvrté pohled na východní stranu směrem k čelu.

HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001