Zbraslav

Terénní stopy hradu na ostrožně nad soutokem potoka Žlebu a Bílé vody, 2,5 km jihovýchodně od vsi Zbraslav.

Na základě datace nálezů keramiky lze lokalitu časově ztotožnit s predikátem významného velmože Gerharda ze Zbraslavi (1222-1240); o stáří vsi samé svědčí rané zasvěcení místního kostela svatému Jiljí. Gerhardovi synové Smil, Boček a Kuna pokračovali v otcových stopách, veřejně se neangažoval pouze Mikul (1233-54), který zůstal na Zbraslavi a jehož potomci Žibřid a Mikul se tu uvádí ještě přes polovinu 14. století (1358). Roku 1385 prodal Racek ze Zbraslavi 3 lány k Rosicím. Zda patřil k rodu, nevíme, ale i na základě archeologických nálezů, respektivě jejich absence pro 15. století mohl být posledním, kdo na hradě sídlil. Osudným se hradu, jenž se i přes svoji velikost a nepopiratelný význam vůbec neobjevuje v pramenech, mohl stát rozprodej ekonomického zázemí a ztráta sídelní funkce.

Dvojdílný hrad oddělil od ostrožny 18 m široký a 1,5-5 m hluboký šíjový příkop s nízkým předhozeným valem. Na bocích sice přechází příkop do svahu, ale proti vniknutí je zajištěn valem. Přibližně 50 m dlouhé a 33 m široké předhradí je v čele mírně rozšířeno navršením dnes až 1,5 m vysokého valu. V třetině délky předhradí se nachází příčná deprese, za níž plocha nevýrazným stupněm opět klesá. K zadní straně předhradí se připojuje val obíhající jádro hradu obkroužené příkopem, jehož šířka kolísá mezi 12-14 m. Na severovýchodní straně se val svezl po svahu. Nevelké obdélní jádro se zaoblenými rohy (26 x 21 m) je ploché, pouze v jihovýchodní zadní části je patrná pravidelná mělká terénní deprese představující zřejmě pozůstatek stavení. Stopy kamenné suti a částečky malty po obvodu jádra svědčí, navzdory současnému stavu, o jeho zděném provedení. Nálezy z povrchových sběrů lze řadit do 13. a 14. století.

Na první fotografii je val a příkop předhradí, na druhé a třetí pak jihovýchodní a jihozápadní nároží jádra, na poslední pak jeho zadní (jižní) strana.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007