Vraclav

Zřejmě pravěké a raně středověké hradiště na ostrožně s místním názvem Hradisko v severovýchodním okraji obce Vraclav (dříve Vratislav), čtyři kilometry severozápadně od Vysokého Mýta

Hradiště ležící na nejvýznamnější soudobé spojnici Čech a Moravy nazývané trstenická stezka bylo v rámci hradského správního systému založeno nejspíše v 11. století, zřejmě knížetem Vratislavem II. V roce 1108 zde byli z rozkazu knížete Svatopluka povražděni přítomní členové rodu Vršovců. Jako správní centrum pak hradiště fungovalo ještě v 13. století, kdy je k roku 1226 zmiňován kastelán soudce Bicen a soudce Janec.

Akropole hradiště zaujalo nejlépe chráněnou pozici na hrotu ostrožny o rozloze asi 0,8 ha, jejíž boky strmě spadají k meandru potoka. Na jihovýchodní straně, kde navazuje výškově na okolí jej oddělovala mohutná hradba, dodnes zachovaná v podobě obloukovitého valu převyšující okolí o 4 až 6 metrů. Před valem je dochován příkop. Na tuto vnitřní část hradiště navazovalo na jihovýchodě jedno, možna i dvě předhradí. S ohledem na absenci jednoznačných stop opevnění není známa jeho rozloha. Archeologickým průzkumem se však podařilo prokázat existenci sídlištních objektů ve vzdálenosti až 300 m od příčného valu.

V lokalitě byly odkryty jednak objekty z pozdní doby bronzové, tak i pozůstatky zahloubených a srubových staveb z mladší doby hradištní. V centrální části se nalézalo kostrové pohřebiště. Z novějšího výzkumu stojí za zmínku, vedle běžných nálezů, tři denáry Břetislava I., ukryté do země kolem roku 1050 a poměrně husté osídlení plochy předhradí.

Na první fotografii je pohled na val oddělující akropoli z plochy předhradí, na druhé pohled na val od konce hrotu ostrožny. Na třetí a na čtvrté fotografii jsou pohledy na boky ostrožny spadající k meandru potoka.

ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989