Volfštejn

Zřícena hradu na jihovýchodním výběžku z Vlčí hory 1,5 km jihozápadně od Černošína.

V písemných pramenech se hrad poprvé objevuje až roku 1316 jako majetek Benedy z Volfštejna, příslušníka rodu ze Svojšína. Po přesunu Jana z Volfštejna na blízký Třebel (1460) zůstal hrad zřejmě mimo další zájem a za bojů vojsk Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou koncem roku 1470 zanikl.

Nevelký hrad oválného půdorysu zaujal polohu na ostrožnovitém výběžku z Vlčí hory. Staveniště orientované delší osou ve směru severozápad - jihovýchod oddělil na čelní straně mohutný příkop, který na jihozápadní straně přešel v boční příkop s valem. V čele hradu se za obvodovou hrabou nachází volně stojící kónický bergfrit s pozdně románským obloučkovým portálkem v patře. V zadní chráněné části se nacházel plochostropý palác s opět mírně kónickými stěnami. S ohledem na druhotné použití architektonického článku v armatuře nároží nelze vyloučit jeho mladší původ. V ploše nádvoří proti sobě stály přiloženy k boční hradbě další dvě budovy - čtverhranný plochostropý věžovitý objekt při západní straně a dvouprostorová budova na východní straně. Na západní straně je dochován zlomek zdiva parkánové zdi, minimálně zde tedy obíhal jádro parkán.

K nejstarší fázi hradu jsme schopni přiřadit bezpečně kónický bergfrit s románským portálkem, který vede ke vzniku hradu hluboko před první písemnou zmínku a řadí jej mezi nejstarší vrstvu těchto sídel vůbec. Druhotné použití architektonického prvku v armatuře paláce, jež bychom na základě uspořádání dispozice považovali za soudobý nebo alespoň časově velmi blízký vzniku věže, nemusí znamenat jeho mladší stavbu. Architektonické prvky vznikaly v předstihu, a tak mohlo dojít k použití nevyhovujícího dílu. Zajímavou je otázka datování na základě použití románského tvarosloví. S ohledem na provedení stavby je možné uvažovat i o vlivu zedníka, to by mohlo pomoci vysvětlit použití starších vzorů. Přesto přese všechno je Volfštejn krásnou ukázkou malého šlechtického hradu bergfritového typu, který lze řadit do nejstaršího horizontu těchto sídel.

Na první fotografii je pohled na věž, na druhé opačný pohled od věže přes nádvoří na palác v zadní části dispozice. Na třetím a čtvrtém snímku je jihozápadní strana a jihovýchodní nároží paláce.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
VELÍMSKÝ, Tomáš, Páni ze Svojšína. Rod velmožů, pánů a rytířu z povodí Mže, Praha 2013