Zaniklý hrad na skalnatém ostrohu nad pravým břehem malé vodoteče potoka nad jejím soutoku s Klabavou nedaleko místa, kde opouští Strašickou kotlinu, necelého 2,5 km západně od Strašice.
Písemné prameny o hradu mlčí. Jeho jméno je nejčastěji spojováno s místním názvem Vimberk připomínaným až v novověku. Název Melmatěj, přenesený z nedalekého mlýna náležejícího Matěji Wildovi, pochází z druhé poloviny 17. století. Středověký objekt využil zřejmě staršího osídlení, které bylo prozatím na základě provedéno povrchového sběru datováno do pozdní, či mladší doby hradištní. Za stavebníka středověké fortifikace lze nejspíše považovat krále. Za vlády Jana Lucemburského se hrad velmi pravděpodobně stal součástí rožmberské strašické domény, jeho zánik mohutným požárem pak lze zřejmě klást do poloviny 14. století v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV. proti zdejším rožmberským državám v roce 1352.
Jednodílný hrad na skalnatém ostrohu byl na jihozápadní až severovýchodní straně, kde výškově sousedil s terasou, obehnán mohutným příkopem s vyhozeným valem, který je na dvou místech v severní a severovýchodní části přerušen. Východní a jižní část jádra chránily prudké skalnaté srázy spadající směrem k malé vodoteči potoka a říčky Klabavy. Přerušení valu v severní čelní části lze zřejmě spojovat se vstupem do hradu. Víceméně rovná plocha jádra mírně klesající k jihu je beze stop vnějšího opevnění a obsahuje pouze několik drobných jam a obdélný do skály zasekaný objekt přiléhající delší stranou k západnímu obvodu jádra. Vimberk patrně vzhledem ke svojí archaické podobě náleží do kontextu hradů přechodného typu mezi hradištní a hradní produkcí.
Na fotografiích je pohled na jádro z koruny valu na severozápadě od jeho čelní části až po zadní část nad říčkou. Na druhé fotografii je ve středu snímku patrný do skály zahloubený objekt.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl XI, Prácheňsko, Praha 1897