Úsov

Rozlehlý komplex hradu částečně přestavěného na zámek na okraji výšiny nad stejnojmenným městečkem.

Hrad na okraji královského loveckého hvozdu, jehož stavebníkem byl buď Václav I., nebo jeho syn Přemysl Otakar II., se poprvé připomíná roku 1260 v přídomku Idíka z rodu pánů ze Švábenic. V roce 1416 se dostal do rukou pánů z Vlašimi a později pánů z Boskovic. Po nich jej zdědili Lichtenštejnové (1597), kteří hrad po dobytí Švédy obnovili a upravili pro svoje občasné pobyty.

Hrad představuje ukázku jedné z nejlepších aplikací francouzkého kastelu na našem území. Z východní strany jej odděloval hluboký příkop, vstup zajištovala hranatá branská věž. Opevnění po severní, východní a jižní straně tvořila zalamovaná hradba s šesti okrouhlými věžemi. Opevnění opyše není zcela známo, podle pozdějších vyobrazení mohlo být tvořeno prostou hradbou.

Na první a druhé fotografii je pohled z nádvoří na opevnění při severní straně. Na třetí fotografii je nároží renesančního paláce obsahujícího branskou věž a na ni navazující obvodovou hradbu. Čtvrtá fotografie je celkový pohled.


PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava, Praha 1983