Třebovské hradisko

Dobře viditelný reliéf opevnění na výběžku z jižního vrcholu osamělého kopce ve výšce 551 m n. m. asi 1 km severovýchodně od Moravské Třebové.

Krajinu Moravskotřebovska obdržel od Václava I. Boreš z Riesenburka a zahájil zde rozsáhlou kolonizaci. Za účast na vzpouře Vítkovců byl však Boreš zatčen, jeho majetek byl zkonfiskován a Boreš v roce 1277 popraven. Moravskou Třebovou však již v té době držel Borešův bratr Bohuslav, jenž o rok pozděj padl po boku krále Přemysla Otakara II. v bitvě u Suchých Krut, známou spíše jako bitva na Moravském poli. Poručníkem sirotků se stal Fridrich ze Schonburgu. První zmínka o hradu je z roku 1281, v souvislosti s Konrádem, Fridrichovým purkrabím na Třebové. V neklidných dobách po smrti Přemysla Otakara II. se Fridrich, jako mnozí další, zapojil do loupežení. V letech 1256 až 1286 vedl Záviš z Falkenštejna královské vosjko proti moravským rozbojníkům. Při kampani byly dobyty hrady, na nichž Fridrich působil a jen pokora mu nakonec zachránila život. Paradoxem je, že jeho pokořitel o něj později sám přišel. Zda Bohuslavův syn Boreš hrad obnovil není známo, pravděpodobně už ne. Po jeho smrti v roce 1325, kdy celé panství získali od krále Jana jako odúmrť páni z Lipé, se hrad na seznamu již nevyskytuje. Hrad se spolu s městem vyskytuje v písemných zprávách v roce 1346, to se ale zřejmě jednalo již o sídlo ve městě.

Hrad zaujal výhodné stanoviště na vrcholu kopce, jehož boky padají strmě dolů téměř o 150 metrů, s více jak tříčtvrtinovým výhledem na horizont Jednodílná dispozice je poměrně rozlehlá, vlastní plocha jádra má tvar klínovitého pětiúhelníku s useklými rohy s osamy 50 a 43 metrů. Kolem probíhá příkop o šířce od 8,5 do 12,5m a hloubkou kolem 3 metrů, vymezený okružním valem. Úzká šíje spojující areál s vrcholem kopce je přerušena náznaky příčného příkopu a valu. Povrch je odstupňován na jih ve směru sklonu. O existenci objektů svědčí čtyři prohlubně, dvě jsou velmi dobře viditelné. Po zdivu nejsou stopy, hrad mohl být dřevohlinitý a kvůli časnému zničení nedošlo k jeho přestavbě do kamenné podoby. Mohlo jít i o záměrné dočasné kolonizační provizorium, neboť podobné dřevohlinité, či smíšené stavby se na území Boreše z Riesenburka objevují.

Na první fotografii je celkový pohled na areál hradu sěrem od přístupu. Na druhé fotografii je pohled na příkop a val, na třetí pohled z koruny valu na přístupovou šíji a na čtvrté fotografii je pohled na příkop a val v zadní, jižní části areálu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001