Částečně zachovaný hrad na ostrohu nad Křetínským potokem nad stejnojmennou obcí.
Hrad založil okolo roku 1265 český král Přemysl Otakar II. V letech 1287–1290 jej vlastnil Záviš z Falkenštejna a poté byl až do husitských válek opět korunním majetkem. V sedmdesátých letech 15. století byl za Ješka z Boskovic pozdně goticky přestavěn a dalších úprav se dočkal v 16. století. Po požáru roku 1569 byl přestavěn na renesanční zámek. Za třicetileté války byl poškozen a podobný osud jej čekal ještě za pruských válek. Po požáru v roce 1842 byl částečně empírově přestavěn.
Z raně gotické dispozice je znám pouze okrouhlý vnitřní hrad, který téměř po celém obvodu obíhala mohutná plášťová hradba, do níž byl na severozápadě vetknut obdélný palác. Proti ose ostrožny za hradbou stál volně okrouhlý bergfrit s břitem. Další zástavba nádvoří není známa, je však nutno ji předpokládat. Když byl v 16. století stavěn nový renesanční palác, jediné místo, které pro něj bylo k dispozici, byla široká koruna hradby před břitem věže, z čehož vyplývá, že ostatní prostor po obvodu byl zastavěn. Z pozdně gotické přestavby, která se dotkla i jádra, se nejlépe dochoval pás vnějšího opevnění s polookroulými dovnitř otevřenými baštami, které zřejmě nahradilo starší parkán. Zajímavostí je, že se zde mísí několik různých prvků. Mohlo se jednat o změnu v koncepci, kdy do původní zamýšlené dispozice hradu s plášťovou zdí byl v její rozestavěné podobě doplněn bergfrit a palác, jehož vazba na plášťovou zeď není logická. Pozdější opevnění je pak i přes svoji relativně malou sílu zdí jedním z prvních vyzrálejších systémů umožňujích systémem polookrouhlých bašt plného pokrytí kurtin boční palbou. Svojanov náležel mezi menší královské hrady Přemysla Otakara II., které se v některých případech začaly blížit podobě šlechtických založení.
Na první fotografii je jádro s břitovou věží, renesančním palácem a pásem vnějšího opevnění. Na druhé fotografii je pohled na jádro z prostoru vnějšího opevnění, na třetí fotografii je hospodářské stavení a na čtvté fotografii je pohled z renesančního paláce před břitem věže na korunu hradby.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989