Šternberk, též Štamberk

Zřícenina hradu na skalnatém výběžku z plochého masivu, 1 km severozápadně od Lhotky, 6,3 km severozápadně od Telče.

Ačkoliv se v písemných pramenech hrad objevuje až v roce 1356, kdy jeho zboží prodává Štěpán z Březnice Jindřichovi z Hradce, dalo by se již podle jména usuzovat na starší původ. Zakladatelem hradu tak mohl být bítovský purkrabí Jaroslav ze Šternberka (1284–87), který jako odměnu získal málo osídlený kraj pramenné oblasti Moravské Dyje, jejíž držbu by si pojistil stavbou hradu. Tomu by mohly svědčit i archeologické nálezy datující život na hradě už na sklonku 13. století. V držení pánů z Hradce zůstal majetek, vyjma pětileté držby pánů z Kravař (1399–1404) z titulu věna Elišky z Hradce provdané za Jana z Kravař, až do svého zániku v období husitského tažení na Moravu v roce 1423.

Dvoudílná dispozice hradu zaujala skalnatý konec plochého vrcholu spadajícím na jižní straně zakončené žulovými skalisky strmě dolů. Čelo jádra tvořila 2 m silná a 45 m dlouhá hradba zachovaná do současnosti jako suťová hráz, na jejímž severozápadním konci se nachází rozšíření s prohlubní, jež může představovat pozůstatky věže. Severovýchodní část zaujímají pozůstatky dvouprostorového paláce o rozměrech asi 17 x 10,5 m s delší osou kolmou na čelo. V jižní části staveniště zakončené skalisky sice hradba sledovala jejich průběh, nicméně i přesto probíhala také v rovných úsecích. Zde se nachází nejvíce vysunutý střep zdiva o tlouštce zhruba 1,5 m, možná pozůstatek vyhlídkové věžice. Před jádrem se nacházel úzký parkán s půlkruhovou baštou pod palácem, jenž podle charakteru zdiva totožného s předhradím vznikl při pozdějších opevňovacích pracech. Ve skále vylámaný 15–18 m široký příkop byl přemostěn, před branou je patrná zeď, na kterou dosedala padací část. Velké předhradí bylo ohrazeno zalamovanou zdí o celkové délce 250 m, přičemž do okruhu byl zapojen i východní skalní blok spojený hradbou se skalním výběžkem jádra směřujícím od paláce. Žulová skalní plotna zřejmě natolik ztížila vybudování příkopu, že musel být nahrazen parkánovou zdí.

Na první fotografii je pohled na předhradí od západu, na druhé fotografii je detail hradební zdi předhradí v této části. Na třetí fotografii je střep vyhlídkové věžice v jižní části jádra a na čtvrté fotografii je okraj skalního bloku jádra na západě.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001