Starý Rybník

Zřícena hradu na skalnatém hřbetu mezi dvěma rybníky ve stejnojmenné vsi (dnes součásti Skalné).

V písemných pramenech se hrad poprvé objevuje roku 1364, kdy byl v držení chebského měšťana Jana Rabeho z Mechesgrüne, s jeho vznikem však lze počítat již dříve před tímto datem. V držení chebských měšťanů zůstal hrad až do 16. století. Jeho dnešní podobu zformovala renesanční přestavba i účelové využívání po ztrátě rezidenční funkce, v devadesátých letech 18. století hrad vyhořel a s výjimkou hospodářsky využívaného severního paláce se stal zříceninou. V sídelní funkci bzl nahrazen zámkem v sousedství.

Z dvojdílné dispozice hradu známe pouze podobu jádra, z předhradí víme jen o objektu brány před mostem spojujícím obě části. Vlastní pětiboké protáhlé jádro vznikalo postupně v několika vývojových etapách. Nejstarší fázi z přelomu 13. a 14. století (nebo počátku 14. století) náleží obvodová hradba a dvoutraktový palác se zadní stěnou zpevněnou dvěma polookrouhlými věžicemi, jež zřejmě obsahoval i hradní kapli. V další fázi vzniklo později upravované vstupní křídlo. Mezi oběma budovami zůstalo obdélné nádvoří. Starý Rybník představuje malý hrad bohatých chebských měšťanů dokládající jejich snahu o vyrovnání se šlechtě. Po dostavně druhého paláce se typologicky zařadil mezi dvoupalácové dispozice.

Na první fotografii je pohled na jádro hradu od západu. Na druhé plocha současného dvora, vpravo vzadu je čelní zeď s palácem. Na třetí fotografii je celkový pohled na jádro od východu a na poslední jižní strana paláce ze skalnaté šíje.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000