Starý Hrozňatov (také Starý Kynšperk)

Hrad přestavěný na zámek na ostrohu nad pravým břehem Mohelnského potoka ve stejnojmenné obci.

Porvé se hrad připomíná k roku 1217, byl sídlem ministerálů vázaných k chebské falci, kteří se po něm psali. Po získání Chebska Janem Lucemburským (1322) se stal lénem české koruny. V 16. století byl přestavěn na zámek a v roce 1648 vypálen Švédy. Nynější podoba pochází z výrazné romantické přestavby provedené v druhé polovině 19. století.

Z původního hradu se intaktně dochoval za obvodovou hradbou volně stojící okrouhlý bergfrit zvaný Černá věž. Z jeho detailů stojí za pozornost dochovaný portálek a všechnz zuby cimbuří. Plochostropý interiér věže je na lících vyzděn technikou opus spicatum. V zadní části dispozice stál věžovitý palác (označovaný ve starých popisech jako Shnilá věž). Z něho se dochoval valeně zalenutý suterén. K hradu patří i dochované zdivo hradeb, tvořící součást mladšího křídla a vymezení dnešního nádvoří. Starý Hrozňatov představuje románský hrad odpovídající bergfritovému typu. Vznikl však, podobně jako další hrady ministerálů vázaných k chebské falci, ještě mimo území Čech a souvisí tak se soudobou štaufskou architekturou. S ohledem na blízkost hranic nicméně nicméně představují zajímavý předmět dalšího studia.

Na první a druhé fotografii je pohled od východu, na třetí je pohled na čelo od severovýchodu. Na čtvrté fotografii je celkový pohled od jihu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000