Terénní stopy hradu na skalnaté ostrožně nad pravým břehem Doubravy, 1,7 km severozápadně od Bílku, 3,1 km východně od Chotěboře, 3,4 km jižně od Libic nad Doubravou.
Dobu založení hradu, ani jeho stavebníka, neznáme. Poprvé se hrad v písemných pramenech objevuje až na začátku 15. století, kdy patřil loupeživým rytířům Janu z Chotělic a Pavlu Hubenkovi ze Žíšova (1404), a proto byl v roce 1407 obležen královským vojskem. Zda zpustl v souvislosti s touto akcí, nebo až za husitských válek, nevíme. Zmiňuje se ještě roku 1437, kdy majetek připadl jako odúmrť králi, ovšem v roce 1456 se již připomíná jen „hradiště řečené Sokolov“.
Plocha předhradí dvoudílné dispozce je, mimo valovitý relikt na čelní straně, rovná, beze stop zástavby. Na čele bylo předhradí zajištěno do oblouku vedeným šíjovým příkopem s předhozeným valem. Čelo trojúhelníkového jádra odděleného od předhradí druhým šíjový příkop zajišťoval parkán. Na západní straně se nachází stopy zřejmě trojprostorového paláce, snad s rizalitem na nádvorní straně, východní nároží naopak zaujímá relikt pětiboké, patrně věžovité stavby. Zbývající část jádra je plochá, beze stop zástavby.
Na první fotografii je východní část čela předhradí, na druhé východní nároží jádra přes šíjový příkop. Na třetí fotografii je severní čelo paláce a na poslední detail jeho severozápadního nároží.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989