Skuhrov

Zřiceniny hradu na ostrožně nad říčkou Bělou, ve stejnojmenné obci.

V Dalimilově kronice se po roce 1282 uvádí jako odpůrce Braniborů Mutina Skuhrovský. Zda v té době již existoval kamenný hrad však není známo. Jako predikát jej poprvé použil v roce 1303 Tas, syn moravského šlechtice Jana z Meziříčí, kterého lze szřejmě považovat za stavebníka hradu, který zůstal v držení až do roku 1387, kdy jej koupil Půta z Častolovic. Roku 1454 připadl jako odúmrť králi a přes Zdeňka ze Šternberka se stal majetkem Jiřího z Poděbrad, který jej však musel nejspíše roku 1457 dobýt na samozvaném držiteli Janu Koldovi ze Žampachu. Zřejmě při této akci byl hrad pobořen. Při převodu panství na Pernštejny se v roce 1495 hovoří pouze o městečku a v roce 1558 s zmiňuje hrad pustý Skuhrov.

Dispozice hradu byla dvojdílná, větší obdélné předhradí, oddělené od zbytku ostrožny příkopem, který jej spolu s parkánem obtáčel i po západní straně. V severovýchodním nároží stála podle starších popisů vstupní věžovitá brána. Za čelní hradbou předhradí pak stála obdélné budova a daší, podsklepená, napříč postavená, dělila plochu předhradí na větší severní a menší jižní část. Mírně lichoběžné jádro stálo oddělěné za dalším příkopem. Boční příkop a val odděloval i západní a jižní stranu jádra. Nejlépe dochovanými částmi zděné nadzemní architektury jsou pozůstaky silné obvodové hradby, k níž se na jihu a východě přikládaly budovy a je možné, že další příčná stavba mohla existovat i za čelem. Starší literatura předpokládá okrouhlý bergfrit v severovýchodním nároží jádra, kde se zachoval oblý roh hradební zdi, ale současná situace lokality neobsahuje žádné relikty, které by tomu nasvědčovaly. V souvislosti s mohutnou hradební zdí a moravským původem stavebníka by se mohlo jednat o bezvěžovou variantu hradu, nebo dokonce o hrad s plášťovou zdí.

Na první a druhé fotografii je čelní a západní strana předhradí s příkopem. Na třetí fotografii je pohled na předhradí ze západního bočního příkopu pod jádrem, na čtvrté pak pozůstatek hradební zdi v jihozápadním nároží jádra hradu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
MUSIL, František – SVOBODA, Ladislav, Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí 1998
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989