Rysov

Terénní stopy malého hradu na ostrožně nad pravým břehem Bobrůvky (Loučky), 1,1 km severovýchodně od Tišnovské Nové Vsi, přes údolí naproti Hrádku ve Skryjích.

V roce 1368 zapisoval Lovek z Drahan a Újezda polovinu Hradiště, zřejmě zpustlého hradu, což by korespondovalo s archeologickými nálezy datujícimi dobu života hrádku od konce 13. století do poloviny 14. století. Okolí se Skryjemi, Novou Vsí a Jilmovím drželi v letech 1368–76 Pešík a Hartman z Bukovice, po nich se uvádí Domka (1409–37), jež byla jejich potomkem a její zeť Bořita z Bystřice. Ani pozdější zápisy hrad neuvádí, až v roce 1596 se zmiňuje pustý zámek Rysov, po němž se dříve jmenovala Rysovská Nová ves, která byla jeho hospodářským zázemím. Poloha proti skryjskému hrádku nasvědčuje existenci původně dvou drobných majetků se samostanými centry, později scelených.

Dispozice malého hradu byla dvojdílná. Miniaturní zděné jádro trojúhelníkového půdorysu (35 x 20 m) zaujalo vyvýšený výběžek ostrožny chráněný strmými boky, který byl šíjovým příkopem šíře 13 m oddělen od níže položeného půlměsíce rozlehlejšího dřevohlinitého předhradí (41 x 18 m) zajištěného proti náhorní plošině obloukem příkopu o šířce 18 m doplněného valem. Jádro, v jehož čele se nachází mohutný suťový kužel - zřejmě pozůstatek okrouhlého bergfritu - nese fragmenty obvodové hradby. V zadní části dispozice se nachází stopy pravděpodobně napříč stojícího malého paláce vyplňujícího původně celou špici.

Na první fotografii jsou stopy paláce v zadní (severní) části jádra, na druhé šíjový příkop oddělující jádro od předhradí. Na třetí fotografii je pohled z předhradí na zbytek příkopu s valem na jihovýchodě a na čtvrté celkový pohled na lokalitu od jihu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981