Rýsov

Pozůstatky hradu na skalním útvaru zvaném Čertův Kámen na výběžku z vrchu Rýsova, asi 1 km jižně nad Provodovem.

V písemných pramenech se první a jediná zmínka týkající se hradu vyskytuje až k roku 1517, kdy hrad pustý Rýsov a jeho zboží prodávají Jitka rozená z Landštejna a její muž Jáchym z Bibrštejna Burianovi z Vlčnova. Na základě archeologické sondáže je možné předpokládat život na hradě ve druhé polovině 13. století a první polovině 14. století. Jeho zánik by mohl být v souvislostech za válek českého státu s Matúšem Čákem Trenčanským a poté mohl být nahrazen nedalekým Starým Světlovem.

Lokalita přibližně trojúhelníkového tvaru o největších rozměrech 27 x 37 m byla od mírně stoupajícího hřebene oddělena dvojicí do skály částečně vylámaných příkopů o šířce 11 a 7–9 m a hloubce necelé 2 m s mezilehlým valem. Za nimi se na ploše jádra v jeho jihozápadním nároží při čelní straně nachází skalní útvar Čertův kámen, jehož temeno zaujala obdélná dřevěná stavba o rozměrech 10 x 5 m. Zbylá plocha jádra byla zřejmě využita dalšími stavbami, patrně dřevohlinitého charakteru, po kterých se nedochovaly žádné viditelné stopy. Rýsov zřejmě představuje jednoduchou formu sídla, která nebyla po svém zániku obnovena a u které ani nedošlo k její případné přeměně na kamenný hrad.

Na první fotografii je pohled na jih ze skalního útvaru směrem k přístupu přes dvojici příkopů, na druhé je pohled na západní stranu a na třetí pohled na sever do zadní části lokality. Na čtvrté fotografii je pohled z konce lokality na skalní útvar.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001