Rumberk

Reliéfní zbytky hrádku na konci široké ploché ostrožny ve stejnojmenné vsi nad soutokem bezejmenné vodoteče se Zavadilkou, necelého 0,5 km jižně od Deštné.

Hrad se poprvé zmiňuje v přídomku Bertolda (1274), mana olomouckého biskupa Bruna ze Schauneburgu, s nímž přišel z Dolního Saska. V držení zakladatelova rodu zůstal zřejmě až do poloviny 14. století, kdy došlo k rozdělení léna na více dílů, přičemž centrum získal Zikmund z Letovic (1391). vzhledem k tomu, že se ve výčtu příslušenství uvádí pouze městečko Rumberk, sídlo bylo již nejspíše pusté, což nepřímo napovídají i archeologické nálezy datovatelné od druhé poloviny 13. až do první poloviny 15. století. Lze se tak domnívat, že připojení k Letovicím mohlo způsobit postupný úpadek městečka zpět na ves a s tím i související zánik již nepotřebného sídla.

Malé jádro půdorysu čtvrtkruhu oddělelil od široké volně klesající ostrožny mohutný obloukovitě vedený šíjový příkop s valem, za nímž se nachází druhý okružní příkop doplněný menším valem. V jihovýchodní části jádra se nacházela hlavní vežovitá stavba dochovaná v kamenném na maltu vyzděném sklepě budovy, přičemž nadzemní část konstrukce mohla mít nejspíše dřevohlinitý charakter, který představoval hlavní stavební provedení celého hradu. Archeologicky byly zjištěny tři fáze, přičemž první dvě podlehly ohni a třetí buď stržení, nebo samovolné destrukci.

Na první fotografii je pohled ze severního zakončení šíjového příkopu na jádro. Na druhé fotografii pohled šíjovým příkopem. Na třetím snímku je pohled na jádro z valu od východu a na čtvrtém přes šíjový příkop od jihovýchodu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
ARCHAIA BRNO o.p.s. Výroční zpráva za rok 2009