Roštejn

Zachovalý hrad využívající žulové bradlo na kopci mezi vesnicemi Růžená a Doupě u Telče.

Zakladateli hradu se s největší pravděpodobností stali páni z Hradce, kteří po roce 1339 získali od krále Telč s jejím okolím. K roku 1353 se připomíná purkrabí Martin z Mutic, do konce 14. století je znám ještě Mareš, Vojka a Jan z Hodic. V šedesátých letech 16. století byl chátrající hrad přestavěn Zachariášem z Hradce jako lovecký hrádek.

Vlastní jádro hradu zaujalo upravenou plochu nepříliš vysokého severojižně orientovaného protáhlého rozlehlého žulového bradla s kolmými stěnami o délce 65 m a šířce až 16 m, jehož severní konec obsadila unikátní sedmiboká věž s tupým břitem obracejícím se směrem k přístupu. Protilehlý pól dispozice zaujal dvou až tříprostorový patrový palác s narožími zpevněnými tesanými kvádry a viditelnými pozůstatky arkýřových prevétů. Oba objekty byly zřejmě propojeny pochozí hradbou. Záhy byla k této dispozici připojena další část tvořená na západě přiléhající zhruba trojúhelníkovou plošinou ohraničenou skalními útesy a ohrazenou asi 2 m širokou hradební zdí. Vstup do vzniklého nádvoří s dřevěnými budovami zajištovala gotická brána s lomeným portálem prolomená v hradbě pod věží. Zhruba čtvercové předhradí, jehož se měli roku 1423 zmocnit husité, zachované v náznacích zdiva při západní straně, odděloval od jádra směrem od západu náznak příkopu, který nakonec, vzhledem k tvrdosti podloží, nebyl realizován.

V šestnáctém století byla do severozápadního nároží nádvoří vložena renesanční kaple spojená s palácem krytou chodbou vzniklou rošířením hradebního ochozu a podepřenou renesančními pilíři. Vstup do paláce zajišťovalo venkovní schodiště, v pozdější době vznikl schodišťový přístavek u věže. V 19. století byla k čelní hradbě z obou stran přistavěna budova myslivny.

Na první fotografii je brána v čele hradu na severu. Na druhé fotografii je věž a brána z nádvoří, na třetí a čtvrté fotografii je pohled z věže na nádvorní stranu paláce, nádvoří s hradební zdí s renesanční vestavbou a kaplí v severovýchodním nároží a přístavbou myslivny v čele hradu na severu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001