Řebřík

Zaniklý hrad nad kostelem sv. Petra, 1,8 km severozápadně od Líšné.

V písemných pramenech se hrad objevuje k roku 1318, jeho vznik spadá zřejmě na konec 13. století. Rod, který se po něm psal (a jenž zřejmě patřil k rozrodu pánů z Žerotína) jej držel až do konce 14. století. Po krátké královské držbě byl roku 1410 zastaven Petru Praseti z Chrástu. Poté se zástavní majitelé rychle střídali a poslední doklad o tom, že je hrad obýván, je z roku 1495, kdy jej držel Burian ze Švamberka, od něhož jej král toho roku vyplatil a připojil ke Křivoklátu. Hrad, který již předtím nemusel nutně být v dobrém technickém stavu, přestal být udržován a na počátku 16. století byl zřejmě již pustý.

Trojdílná dispozice hradu zaujala zvolna stoupající šavlovitě zahnutý skalní hřeben, jehož jednotlivé partie byly od sebe vzájemně odděleny příkopy. Nevelkého jádro z větší části zaujal trojprostorový palác, situovaný delší stranou v ose skalního bloku, vytápěný kachlovými kamny. Ve středu nádvoří uzavřeného palácem a obvodovou zdí se nacházela do skály vysekaná studna. Terénní hrana v čele jádra je buď pozůstatkem jeho opevnění, nebo vstupního objektu. Obě předhradí svorně nevykazují stopy žádné zástavby. Řebřík je součástí významného zaniklého sídlištního komplexu tvořeného hradem, vsí s původně farním kostelem (který se jako jediný zachoval do dnešní doby), plužinou, dvorcem, komunikacemi, lomem, haltýřem a rybníkem.

Na první fotografii je studna v jádře hradu, na druhé a třetí pohled na jádro od východu, na čtvrté od severozápadu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000