Ralsko

Zříceniny hradu na hoře Ralsko převyšující okolí o 400 metrů, 3,6 km severovýchodně od Mimoně, 3,9 km jihozápadně od Stráže pod Ralskem.

Historie Ralska obsahuje řadu nejasností. Doba jeho vzniku kolísá v literatuře od 12. století až do konce 14. a počátku 15. století. Typologicky hrad zapadá do kontextu české hradní architektury 14. století, archeologické nálezy však dokládají jeho existenci již ve 13. století, kdy zřejmě náležel Markvarticům. Pokud zde v této době již hrad existoval, muselo by se jednat spíše o fortifikaci dřevohlinitého charakteru, případně by jeho ranou fázi musela setřít pozdější přestavba. V písemných pramenech se lze s jménem Ralsko setkat k roku 1339 v predikátu Heřmana z Ralska, ovšem tato zmínka je považována za spornou, a tak za jako nesporně vztažitelné považuje Tomáš Durdík záznamy z konce 14. století, kdy byl hrad majetkem Jana z Vartenberka a Ralska. Po bouřlivé době prvních dvou třetin 15. století začal do té doby značný význam Ralska postupně upadat a roku 1608 je zmiňován zámek pustý Ralsko.

Nejstarší součást dnešního hradu tvoří dvě obytné čtverhranné věže datované na konec 14. či počátek 15. století. K nim se kamennou hradbou postupně přihradily dva dvorky. Podle vstupu v jižní straně přízemí velké věže je možné počítat s nějakou další, nejspíše dřevenou zástavbou na skalaté části vrcholového hřebene. Pozoruhodnou část opevnění představuje masivní, asi 5,5 m silná štítová zeď v čele hradu nad plošinkou, kam ústila do skály tesaná vstupní cesta vedená po východní boční frontě hradu směrem vzhůru dvěma skalními branami. Odsud pokračovala do branky za zaobleným nárožím štítové zdi. Smysl štítové zdi nám v této vrcholové poloze ovšem uniká. Ralsko představuje komplikovaný a nákladná podnik, který je s největší určitostí možno pro svůj pevnostní charakter, absenci hospodářského zázemí a vazbu na nedaleký Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, potvrzenou četnými predikáty, považovat za mocenský a zřejmě i kontrolní opěrný bod předního šlechtického rodu při důležité záhvozdské cestě z Žitavy do Čech.

Na první fotografii je armované nároží štítové zdi při vstupní cestě na plošinku před hradem. Na druhé a třetí fotografii je pohled na dvorek mezi velkou a malou obytnou věží a malá obytná věž, na čtvrté fotografii je pohled na velkou obytnou věž z vrcholového skalnatého hřebene.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
GABRIEL, František – PANÁČEK, Jaroslav, Hrady okresu Česká Lípa, Praha 2000
MENCLOVÁ, Dobroslava, České hrady, 2. díl, Praha 1976