Rabštejn nad Střelou

Zřícenina hradu ve stejnojmenném městečku přihrazeném k hradu na výrazné ostrožně ve smyčce Střely. Pandánem hradu je na tomtéž hřebenu ležící přírodní rozsedlinou oddělený Sychrov.

V písemných pramenech se majetek objevuje roku 1269 v držení Milhosticů, vznik hradu a městečka je však v současnosti kladen až do 30. let 14. století za Oldřicha Pluha z Rabštejna. V roce 1357 jej od Pluhových potomků koupil Karel IV., jenž zřídil v okolí manský systém. Václav IV. hrad roku 1397 zastavil. Majetek střídal držitele, mezi nimiž se objevují například páni z Plavna nebo Burian z Gutštejna, jehož syn vedl četné spory, které vyvrcholily roku 1509 ztrátou majetku. Rabštejn se nakrátko vrátil do královských rukou, ovšem již roku 1518 jej Ludvík Jagellonský zastavil Šlikům. Za nich hrad roku 1532 vyhořel a následně byl nákladně přestavěn. Na konci 60. let 17. století byl v hradním areálu založen klášter s kostelem, na začátku 18. století vzniklo v areálu nové sídlo - zámek. Došlo k doformování okolí výraznými terénními úpravami a byl zbořen i starší kostel sv. Matouše (původně přestavěná hradní kaple).

Hrad zaujal pozici na hřebenu dlouhé klesající ostrožny oddělené přírodní rozsedlinou plnící funkci šíjového příkopu. Vzhledem k rozsahu areálu lze počítat s existencí předhradí, rozsáhlé terénní úpravy však významně proměnily původní podobu, takže neznáme ani komunikační schéma. Nejlépe zřetelným je střep (druhé) okrouhlé věže stojící na nejvyšším místě nad příkopem. Na nejstarším vyobrazení hradu z roku 1470 je opatřena ochozem s cimbuřím a vysokou střechou. Na počátku 18. století je vyobrazena již bez střechy a o sto let později (1819) se zřítila. Zčásti dochovaná čelní hradba ji obíhala na severu v podobě pláště. V předpokládané polovině délky jádra se nacházela hradní kaple sv. Matouše plnicí od roku 1338 funkci farního kostela. S exitencí paláce se počítá v zadní části hradu.

Na první fotografii je severní strana věže, na druhé obrácený pohled na čelní hradbu. Na třetí fotografii je střep věže od jihovýchodu a na poslední opět o něco níže od severu.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 2, Praha 2005
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 4, Praha 2011