Zřícenina hradu na kopci, 1,2 jihovýchodně od Žinkov.
Hrad se v písemných pramenech objevuje již k roku 1259 jako majetek Půty z Potštejna patřícího do rozrodu Drslaviců. Jako poslední se po něm píše Bavor z Potštejna (1414). V roce 1437 hrad zdědil Přibík z Klenové, ovšem v té době již pravděpodobně nebyl obýván. Jako pustý se uvádí k roku 1525.
Dvojdílnou obdélnou dispozci obehnal téměř po celém obvodu okružní příkop s valem, v čele výrazně rozšířený. Menší obdélné předhradí obehnala archeologicky zjištěná kamenná hradba zděná na maltu, která zřejmě plynule pokračovala kolem celého jádra, odděleného od předhradí příkopem. V čele jádra se po levé straně nachází pozůstatek okrouhlého bergfritu. Zadní stranu jádra zaujal v reliktech naznačený podsklepený palác, z něhož na jihovýchodní straně podle hradby zřejmě mohlo vybíhat menší boční křídlo. V souvislosti s celkovou konfigurací stojí za zmínku určitá neformálnost pojetí areálu spočívající v respektování jednotlivých rozesetých žulových balvanů, a to jak v příkopu na čelní straně, tak i kamenného pole v zadní části, nebo v případě velkého žulového balvanu přímo v jádře hradu, v podstatě těsně pod patou bergfritu.
Na první fotografii je pohled na archeologicky odkrytou hradbu na jihovýchodní straně, na druhé pak severní nároží předhradí v čele. Na třetí fotografii je pohled na zadní část jádra směrem z bergfritu a konečně na čtvrté pozůstatek okrouhlého bergfritu.
BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy, Praha 1985
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000