Orlík u Humpolce
Zřícenina hradu na vysokém kopci 1,5 km východně od Humpolce.
V písemných pramenech se hrad, jehož počátky spadají zřejmě do doby po polovině 14. století, zmiňuje nesporně až na jeho samém konci, kdy náležel Jindřichovi z Dubé (1399). O pět let později (1404) hrad dobyl Jindřich z Rožmberka. Po smrti Jindřicha z Dubé (1416) připadl majetek jako odúmrť na krále, po delších sporech získal tuto odúmrť manžel Jinřichovy dcery Anežky Jan z Jenštejna, synovec pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. V roce 1420 majetek koupil Jan Leskovec z Leskovce, jehož synové jej prodali Burianovi Trčkovi z Lípy. Za trčkovské držby byl hrad významně rozšířen. K roku 1560 se sice označuje coby pustý, ale zřejmě byl v dobrém stavu, neboť ještě roku 1708 se uvádí jako schopný obnovy. K definitivnímu rozpadu zdiva došlo pravděpodobně až v průběhu 18. a 19. století, v roce 1913 byla provedena první konzervace.
Nevelké jádro zhruba pětiúhelníkového půdorysu zaujalo skalku na vrcholu kopce. V prvé fázi zde vznikla nejspíše severní část západního paláce, přičemž není vyloučeno, že zde nestála nějaký čas samostatně. Čelo jádra zaujala nakoso postavená subtilní čtverhranná věž v severovýchodním nároží, při jejíž patě se nacházela vstupní brána. K obvodu jádra se připojila plochostropá palácová křídla. Podobu předhradí neznáme.
Pozdně gotická přestavba přinesla valené zaklenutí palácových staveb, stavbu rizalitu a nové vnější opevnění obíhající ve formě parkánu jižní a vychodní stranu jádra. Východní stranu tohoto nového opevnění zajistily čtverhranné věže se střílnami pro palné zbraně. Součástí opevnění se staly i nové příkopy a valy. Severní část nového rozlehlého nádvoří zaujala budova zřejmě kompenzující nedostatek prostor v subtilním jádře. Další, na ni navazující stavba obsahující snad původní kuchyni, zaujala západní stranu nádvoří. Čtverhranný objekt kuchyně při vstupní bráně v severovýchodním nároží je tedy možná až mladšího původu. Změněn byl vstup do jádra. Byla zazděna stará brána a vstup byl přeložen do severovýchodního nároží, kde došlo k proražení nové brány ve východní hradbě a vyplnění mezery mezi věží jádra a vnějším opevněním hmotnou obdélnou bránou, na níž navazoval parkán před čelem jádra. Vnější opevnění bylo posíleno protáhlým obdélným vysunutým objektem na západě a čtverhrannou věžičkou v severním nároží. Při vstupu vznikl v severovýchodním nároží čtverhranný bastion, k němuž se připojila zřejmě dělostřelecká terasa sledující severní stranu hradu.
Na první fotografii je pohled na bránu v severovýchodním nároží jádra, na druhé pohled do prostoru mezi vnějším opevněním a jádrem z čtverhranné věže vnějšího opevnění. Na třetí fotografii je pohled z věže na palác při západní straně jádra, na čtvrté celkový pohled na jádro z valu od východu.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky, Praha 2002
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 2, Praha 2005
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 4, Praha 2011
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989