Mostiště

Reliéfní stopy hradu a kostel svatého Marka na protáhlé ostrožně nad soutokem Mastníku s Oslavou, ve stejnojmenné vsi, 2,3 km severně od Velkého Meziříčí.

Poprvé se sídlo, jehož stavitelem se stal zřejmě některý z příslušníků Tasovců, na území odděleném od velkomeziříčského panství, které předtím patřilo tišnovskému klášteru (1240), objevuje v predikátu Jindřicha z Mostic (1317), přímo až v roce 1358. V roce 1370 postoupil Buněk z Mostic zboží markraběti Janovi, který mu jej udělil v léno. Poté, co rodová větev mostišťských Tasovců na počátku 15. století vymřela, udělil markrabě léno příslušníkům rodu z Lipé, kteří jej prokazatelně drželi roku 1417. Za nich bylo zboží připojeno zpět k Velkému Meziříčí a roku 1447 zapsal Jiří z Kravař celé panství Janu staršímu z Lomnice. Vzhledem k tomu, že hrad se ve výčtu neuvádí, nezmiňuje se ale ani v roce 1417 a Buněk sídlil již od roku 1382 na hradě v Rájci, lze zánik hradu předpokládat už do předhusitského období.

Hrad přibližně šestiúhelníkové dispozice (s osami 43 a 37 m) zaujal nejvyšší místo protáhlé ostrožny. Jeho plocha je podélně rozdělena na větší, výše položenou západní část a menší, níže položenou východní část, na níž se nacházejí stopy zdiva malého stavení a hrázky po zdech druhého stavení. Západní část, silně narušená výkopy nesla v jihovýchodním boku palác dochovaný v podobě dlouhé prohlubně. Na severovýchodě přetnul hřeben mohutný šíjový příkop o šířce 20 m, hluboký proti jádru hradu 6 m, před nímž se nachází rozesutý oblouk valu. Odtud klesající hřeben je vyvýšen ledvinovitým pahorkem narušeným těžbou kamene. Zde je ostrožna oddělena dalším, 19 m širokým a 9 m hlubokým do skály vylámaným příkopem, který dnes překonává most silnice vedoucí po východním svahu. Na jihozápadě příkop chybí, situaci lze vysvětlit respektováním staršího románsko-gotického kostela ležícího v těsné blízkosti pod 5 m vysokým terénním zlomem jádra, který byl asi k sídlu přihrazen.

Na první fotografii je pohled na východní, níže položenou část jádra, na druhé její severovýchodní nároží. Na třetí fotografii je val na severní straně a jádro z hřebenu, na čtvrté celkový pohled od východu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981