Mladějov, též Hradečná, Hausberg

Reliéfní stopy opevnění na jednom z výběžků z hřbetu Hřebečského hřebene, 1 km západně nad stejnojmennou obcí.

Písemné zprávy o hradě mlčí. Ves, nepochybně staršího původu, se poprvé objevuje až v roce 1365, kdy již příslušela k moravskotřebovskému panství. Starší názor spojující hrad s nejvyšším písařem moravským Václavem z Mladějova byl již na konci 19. století vyvrácen Hermenegildem Jirečkem, jenž jeho původ spojil s Mladějovem u Mladé Boleslavi. Archeologicky je osídlení lokality datováno již do 12. století, vznik středověkého hradu, který tak zřejmě využil starší situaci, je kladen do souvislosti s kolonizací Hřebečska v třetí čtvrtině 13. století.

Jednodílnou obdélnou dispozici (63x58 m) zaujímající polohu na spočinku výběžku z hřbetu hlavního hřebene oddělil od rovného předpolí šíjový příkop doplněný valem, který přecházel v okružní příkop s valem. V čele pod jádrem jsou stopy bermy či parkánu sloužícího snad k zajištění nástupu na most či rampu přes příkop. Šíjový val, včetně prostoru před ním, je narušen. Jádro je téměř beze stop, dvě prohlubně při jižní straně mohou být buď pozůstatkem staveb, nebo stopami po amatérských výkopech. V čele se nachází valovitý relikt hradby neznámé konstrukce, na zbývajících stranách se předpokládá pouze dřevěné hrazení.

Na první a druhé fotografii je čelo jádra, na třetí fotografii větší ze dvou terénních prohlubní v jádře. Na poslední fotografii je příkop s valem na boční jižní straně.

ČTVERÁK, Vladimír – LUTOVSKÝ, Michal – SLABINA, Miloslav – SMEJTEK, Lubor,Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha 2003
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007
SPURNÝ, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava, Praha 1983