Kozlov

Zřícenina malého hrádku na úzkém hřebínku v ostrožné poloze nad soutokem Svratky a Vrtěžířského potoka a reliéfní stopy sídla na temeni kopce v bezprostřední blízkosti nad ním, 750 m jihozápadně od Štěpánova nad Svratkou, 1 km jihovýchodně od Kozlova.

Ani jedno z obou sídel se v písemných pramenech neobjevuje, horní datují archeologické prameny do 14.století. Vztah obou sídel není znám, o dolním se hypoteticky uvažuje jako o možné sídle některého příslušníka rodu z Pernštejna.

Dolní sídlo zaujímající polohu na úzkém hřebínku oddělil od strmě stoupající šíje do skály vysekaný příkop. Čelo zajišťovala do obou svahů rozepjatá štítová zeď, za níž se nacházela zřejmě pouze palácová stavba, více úsporné staveniště nedovolovalo. Horní sídlo představovalo volně stojící obytnou hranolovou věž o rozměrech přibližně 9 x 9 m, jejíž základy narušila stavba retranslační stanice. Vlastní plocha byla oddělena na dvou stranách strmým svahem, na zbývajících dvou (čelo a východní strana) příkopem. Další zástavbu ani obvodové hrazení neznáme.

Dolní sídlo - pohled na hřebínek od čela, vnější líc štítové zdi na západním svahu a celkový pohled ze stoupající šíje s viditelnými stopami zdiva štítové zdi.

Horní sídlo - na prvních třech fotografiích je severovýchodní nároží čela a celkový pohled na lokalitu od jihozápadu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001