Kozí Hrádek

Zřícenina hradu na ostrožně nad levým břehem Kozského potoka 2,á km východně od Sezimova Ústí.

Poprvé se hrad zmiňuje k roku 1377, kdy se objevuje Vlček z Kozího. V roce 1391 prodal Kozí hrad s majetky Jan mladší z Hardeka Jindřichovi z Hradce (ženatému s Eliškou z Hardeka). V letech 1406–1407 se zmiňuje Vilém z Újezda seděním na Kozí a jeho synové Ctibor (1407–1437) a Jan (1408–1457), za nichž zde v letech 1412–1413 a 1414 dvakrát pobýval Jan Hus. Zánik hradu je kladen do roku 1438 do souvislosti s válečným tažením Albrechta Habsburského, zetě krále Zikmunda. V Zikmundově privilegiu pro Tábor (1437) se Kozí neuvádí, město jej získalo asi až roku 1446 od Jana z Kozího. Pravděpodobně se však jednalo již jen o dvůr a pivovar. I další majetkové změny se týkaly především hospdodářského zázemí hradu, který se pak roku 1542 uvádí jako pustý.

Hrad představuje kompaktní celek tvořený jádrem, jemuž dominuje obytná obdélná věž (donjon), situovaná delší stranou v ose dispozice, přístupná po můstku z ochozu hradby. Na západní straně stála příčně situovaná dvouprostorová budova, jejíž funkce je na základě archeologický nálezů interpretována z větší části jakožto sýpka. Skromné jádro obehnané několikrát zalamovanou hradební zdí bylo přístupné z přimknutého předhradí ve zdi prolomenou kulisovou bránou. Z předhradí byl zároveň klenutým schodištěm veden i vstup do parkánu obíhajícího jádro, v němž byly při parkánové hradbě situovány i provozní objekty. Nijak nijak neoddělené předhradí se nacházelo ve východní části dispozice. Přístup do něho byl veden veden po mostě přes čelní příkop do dlouhého branského stavení. Jižní stranu celého předhradí zaujala dlouhá hospodářská budova ukončená na východě kuchyní, na protější severní straně se nacházela studna. Celý areál byl na východě zajištěn tokem potoka upraveným do podoby příkopu, na nějž navazoval okružní příkop s mohutným valem nesoucím na koruně zřejmě palisádu a na jihovýchodě patrně i obranný srub. Podobu hospodářského zázemí (dvora) ležícího východně od hradu před potokem neznáme.

Na prvním a druhém snímku je pohled na hrad přes okružní příkop z koruny valu od jihu. Na třetí fotografii je pohled od potoka na vstupní branské stavení na východě. Na čtvrté fotografii je hospodářská budova s kuchyní směrem od jádra.

DURDÍK, Tomáš, Encyklopedie českých hradů, Praha 1999
MENCLOVÁ, Dobroslava, České hrady, 1. díl, Praha 1976
TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy, Praha 1986