Zříceniny hradu na návrší při východním okraji stejnojmenné obce .
Písemné zprávy o hradě jsou skromné, poprvé se objevuje až ve druhé polovině 14. století, kdy byl majetkem Zdeňka z Valdštejna (1374). V roce 1407 jej držel Petr ze Sloupna a v roce 1454 poslední nám známý majiel Zdeněk ze Sloupna. Koncem 15. století bylo panství připojeno k Semilům, Návarovu a nakonec Hrubé Skále (1511). O tři roky později (1514) se Košťálov připomíná již jako pustý.
Jádro hradu zaujímající polohu na vrcholku protáhlého kopce obehnal ze tří stran široký příkop s mohutným valem. Na čtvrté, strmě klesající západní straně byl zřejmě příkop méně výrazný, dnes je tu situace setřelá destrukcí jádra. V čele na jihu se nachází lichoběžné předhradí bez jakýchkoliv stop zástavby či opevnění. Na jihu a východě jej obíhá terénní stupeň přecházející na severu do koruny valu jádra. Na opačné (severní) straně jádra je val rozšířen do trojúhelníkové plochy s jámou při vnitřním okraji, klesající opyš před touto plochou přeťal další příkop s valem. Vlastní pětiboké jádro s oblými rohy a ostrým nárožím na severu je výškově rozděleno do dvou části - výše položené jižní a níže položené severní. Po obvodu se nachází fragmenty zdiva, nejlépe zachované v severním nároží. Celkově představuje Košťálov malý šlechtický hrad, jehož přesnější určení je otázkou dalšího výzkumu.
Na první fotografii je pohled z trojúhelníkové plochy valu na západní stranu jádra. Na druhé pak pohled z příkopu jádra na východní straně směrem k předhradí na jihu. Na třetí je val mezi jádrem a předhradím na jihu a na čtvrtém pak pohled na severní nároží jádra.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 4, Praha 2011