Košíkov

Zříceniny malého hradu na krátkém výběžku z vrchu Košíkov (459 m n.m.) nad soutokem Drahonínského potoka s Bobrůvkou, necelé 2 km jihovýchodně od Drahonína.

Vznik hrádku je, souhlasně s archeologickými nálezy, kladen do druhé poloviny 14. století po rozpadu odtržení Drahonína a Nevěřína od zboží hradu Loučky. V písemných pramenech se objevuje poprvé v letech 1429 a 1430 jako domicil Mikuláše z Člupku, jenž byl ve službách Pernštejnů. Roku 1437 pohnal Jan mladší Vojna z Litavy Jana z Pernštejna za neplnění dohod při prodeji Košíkova a Drahonína. Nejpozději na počátku devadesátých let 15. století byl hrad již pustý, což potvrzují i archeologické prameny dokládající dobu života na hradě v první polovině 15. století.

Hlavní stavbu skromného jádra představovala mohutná hranolová věž (15 x 11,5 m) s třemi úzkými místnostmi v přízemí, která zaujala nejlépe chráněnou polohu v zadním vyvýšeném konci výběžku. K ní se připojovala hradba vymezující malé nádvoří. Severovýchodní nároží čela zaujímá valovité těleso, které je buď pozůstatkem budovy, nebo štítové zdi. Celek oddělil od plochy výběžku šíjový příkop (8 až 14 m) s valem přecházejícím po obou stranách v boční příkop s valem. Na severozápadě je zachováno zpevnění kontreskarpy zdí z nasucho skládaných kamenů. Na jihovýchodě se níže pod jádrem nacházela hospodářská část hradu dřevohlinité konstrukce.

Na první fotografii je čelo jádra, na druhé příkop s valem na severozápadě. Na třetím relikty hranolové věže a na posledním snímku je severní nároží jádra.


PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981