Kolštejn, Braná

Zřícenina hradu na nějž bezprostředně navazuje renesanční zámek, na vysoké skále nad soutokem říčky Branné a Bručného potoka v městečku Braná, pod Ramzovským sedlem, v podhůří Jeseníků.

Hrad založil zřejmě na počátku 14. století Jan Wüstehube (1313) na zabraném území. Tento časový údaj se nejvíce blíží předpokládanému datu mezi lety 1306-1310. Po ustálení poměrů se podařilo králi Janu Lucemburskému hrad získat a následně jej předal pánům z Lipé, léno potvrdil i markrabě Karel (1340). Zpět do zeměpanské držby se hrad dostal za markraběte Jana Jindřicha. Na konci 14. století se rozpadem markraběcího majetku hrad dostal do držení Hynka z Valdštejna. Po roce 1582 koupil hrad Hynek Bruntálský z Vrbna a jeho syn zde na místě lichoběžníkového předhradí nechal zbudovat trojkřídlý akrkádový zámek. Dostavba západní poloviny dolního zámku příčně protáhlé dispozice probíhala ještě za Lichtenštejnů, kteří panství získali jako konfiskát po roce 1622. Za třicetileté války na hradě sídlila císařská posádka, podle známých údajů hrad nebyl Švédy nikdy obsazen. Následně zámek sloužil již jen jako sídlo úřednického aparátu panství, těžké škody mu způsobil požár v letech 1770 a 1926.

Hradní jádro vymezuje hradba vedená po hraně útesu a jen směrem k předhradí je rozepjata v 3,3 m silném oblouku. V těsné blízkosti za ní stávala okrouhlá věž o průměru 8,8 m. Na původních základech věže bylo zřejmě v 19. století vystavěno vyhlídkové torzo. Z ostatních staveb se zachovala jen část valeného sklepa na západě a zbytek stavení na východě, z něhož zůstalo pozdně gotické okno a spodek portálku ze stejného období. Palác stával zřejmě na jihozápadní, nejlépe chráněné části areálu a patří k němu zazděné okenní otvory v obvodové hradbě. Při renesančních a raně barokních úpravách získal hrad zástavbu po celém obvodu, věž byla buď odstraněna, nebo snížena pod výšku střechy. Zástavba jádra zanikla za požáru roku 1779. Předhradí mělo lichoběžníkovou dispozici a jeho plochu nyní zabírá horní zámek navazující na nejstarší část hradu.

Na první fotografii je celkový pohled, na druhé čelní strana jádra z nádvoří zámku. Na třetí fotografii je romanticky dostavěná věž a na čtvrté okruží okna paláce.

KOUŘIL, Pavel – PRIX, Dalibor – WIHODA, Martin, Hrady Českého Slezska, Brno – Opava 2000
PLAČEK, Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001