Kolín

Hrad přestavený na zámek a pivovar na levém břehu Labe ve stejnojmenném městě.

Hrad, jehož původní jméno znělo Lapis refugii, založil roku 1437 v místech husity vypáleného kláštera husitský hejtman Bedřich ze Strážnice. Jiří z Poděbrad hrad od Bedřicha koupil a na hradě sídlili královští hejtmani. Po Jiřího smrti (1471) zdědili hrad jeho synové, z nichž Jindřich mladší z Poděbrad prodal hrad Matyáši Korvínovi (1477), od něhož jej zpět získal Vladislav Jagellonský (1487). Na přelomu 15. a 16. století byl hrad pozdně goticky přestavěn. Královským majetkem zůstal od konce 15. století často zastavovaný hrad až do druhé poloviny 16. stoletím, kdy byl ve špatném stavu zastaven Karlovi ze Žerotína (1556), který jej přestavěl na renesanční zámek. Později vznikl v místě vnějšího nádvoří pivovar a zámek byl upraven i barokně. Zásah do areálu přinesla stavba železnice (1842–1845) a stavba nového pivovaru.

Staveniště hradu bylo malé, zhruba obdélnílkového půdorysu, umístěné do městského parkánu. Kvůli zajištění samostatného přístupu proto vznikla věžovitá brána s předbraním, k níž se směrem do bývalého parkánu přiložil vysoký obdélný palác, ze kterého vystupoval nad řeku čtverhranný, patrně věžovitý rizalit. Buď nově, nebo za využití klášterních staveb vzniklo zřejmě souběžně podél úzkého nádvoří i protilehlé východní křídlo obsahující dvě kuchyně a bránu s brankou pro pěší směrem do města. Severní stranu nádvoří uzavřela polookrouhlá věž, nejspíše z původních městských hradeb. Směrem k řece byla z obrysu hradu vysunuta volně stojící čtverhranná vodní věž spojená s hradem můstkem. Protilehlou stranu nádvoří uzavírala příčná budova. Směrem k městu zajišťoval hrad nový příkop, který zlikvidoval i část městké hradby zakončené na jeho okraji velkou okrouhlou věžicí. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad rozšířen západně před městské hradby o předhradí, jehož nejlépe dochovaným objektem je přízemí věžovité vstupní brány s dělostřeleckými střílnami, na níž navazoval objekt zachovaný dnes pouze v části obvodového zdiva.

Na první fotografii je pozdně gotická brána předhradí, na druhé střep zdiva hradby předhradí při bráně. Na třetí fotografii je detail portálu branky pro pěší, na čtvrté portál brány.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989