Stopy zaniklého sídla na ostrožnovitém výběžku nad strž na terénní hraně údolí Ležáku (Holetínky), 1 km severozápadně od Žumberka, 1,3 km jihovýchodně od Lukavice.
V roce 1318 se zmiňuje Radslav z Lukavice. V roce 1361 pečetili Heřman a Hašek z Lukavice list vilémovského kláštera. V roce 1415 Jan, Půta a Jan Mladší z Lukavice, kteří se v průběhu první poloviny 15. století ještě několikrát připomínají, připojili pečeť k stížnému listu do Kostnice. V roce 1454 se objevuje Albert Střížek z Lukavice.
První přímá zpráva o tvrzi v Lukavici pochází až z konce 15. století, kdy po smrti Kateřiny z Adršpachu, vdovy po Albertovi z Lukavice, připadla tvrz spolu s dvorem, Velkou Lukavicí a dalšími šesti vesnicemi coby odúmrť králi Vladislavovi II. Jagellonskému, který ji daroval Čeňkovi Kunovi z Kunštátu. Toho vystřídal jeho syn Jan Kuna a potom Jan z Lukavice, předek Lukavských z Lukavice. Není ovšem vyloučeno, že zmínka zachycuje objekt ve vsi. Před rokem 1509 získal Lukavici Jan Janovský ze Soutic a připojil ji k žumberskému panství, v roce 1509 lukavickou tvrz přepadl a vypálil Jiří Býchorský. Tvrz byla zřejmě záhy obnovena, neboť při prodeji žumberského panství Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy (1510) se opět připomíná a není zmínka o jejím poškození. Poté, co přestala sloužit jako centrum samostatného statku, zpustla, při dělení Žumberska (1529) se již uvádí jako pustá, a tak se připomíná naposledy roku 1616.
Zhruba oválnou plošinu s osami přibližně 28 a 31 m a depresí uprostřed obíhá ze tří stran až 4 m hluboký příkop doplněný valem. Na východní straně, kde svah spadá do údolí Ležáku, je patrná pouze úzká terasa. Na západě se před valem objevují stopy 2 m hlubokého příkopu, který však na severní straně, kde výběžek přechází v mírně stoupající náhorní plošinu, chybí. Rozdvojení valu vytváří na jihozápadě mírně svažitý spočinek. Složitá terénní situace v tomto prostoru je ovšem zčásti dána přírodními podmínkami.
Na první fotografii je jihozápadní část, na druhé jádro z valu od jihozápadu. Na třetí fotografii je jádro přes val a příkop od severovýchodu, na poslední je jichovýchodní část.
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl I. Chrudimsko, Praha 1882
SVOBODA, Ladislav, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí. 2. díl, K–R, Praha 2000