Klamorna

Stopy skalního hradu silně poškozeného lámaním kamene na jednom ze severozápadních výběžků Mužského, respektive od pravěku osídlené náhorní plošiny Hrada, nad Dnebohem, 400 m jižně od Drábských světniček, 4 km východně od Mnichova Hradiště.

Archeologické nálezy dokládají život na Klamorně od starší doby kamenné, jako hradiště sloužila už v mladší době bronzové. Rozkvět osídlení spadá, podobně jako v případě nedalekých Drábských světniček do 12. až 15. století. S ohledem na absenci písemných pramenů neznáme vztah obou lokalit, ani jejich účel.

Původně pravěké hradiště zaujalo polohu na protáhlé pískovcové ostrožně, jíž od náhorní plošiny oddělil mohutný val obnovený a rozšířený v době hradištní. Samotná plocha ostrožny je členitá bez patrných stop zástavby. V jižní části se nachází do skály vysekaná studna, či cisterna a v zadní části, tvořené výraznými skalními bloky (poškozenými těžbou kamene), se nachází čtyři světničky, z nichž dvě obsahují kamenné stoly (pravděpodobně pozůstatky klenby). Na korunách skalních bloků se sporadicky objevují draže.

Na prvních třech fotografiích je pohled na pozůstaky světniček v zadní části hradu, na poslední studna/cisterna.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000