Hus

Zříceniny hradu na klesající skalnaté ostrožně v meandru Blanice, nad jejím pravým břehem, 8 km jihozápadně od Prachatic, 5,7 km severovýchiodně od Volar, 4 km severozápadně od Zbytin.

První písemná zpráva pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský povolil bratřím z Janovic vystavět hrad na místě zvaném „Na husi“ s tím, že hrad bude královským manstvím a bude vždy otevřen českým králům proti nepřátelům a škůdcům. Roku 1359 potvrdil Karel IV. vlastnické právo Peškovi z Janovic a jeho příbuzným, ovšem záhy (1363) se vymřením rodu z Janovic stalo zboží přímým korunním majetkem. Na počátku 15. století byl na hrad dosazen královský purkrabí Mikuláš z Pístného, který se začal psát z Husi. Po Mikulášově smrti (1420) převzal hrad Jan Smil z Křemže, spojenec táborů a nepřítel Oldřicha z Rožmberka, jenž ho vylákal na Krumlov, kde jej nechal uvěznit a popravit (1439). Hradu se zmocnil Habart Lopata z Hrádku, který odsud škodil, a proto byl hrad obležen (1441). Po půl roce se posádka vzdala a hrad byl rozbořen.

Hrad vícedílné dispozice na klesající skalnaté ostrožně v meandru Blanice oddělil od stoupajícího předpolí mohutný šíjový příkop. Za ním se nacházelo jádro, jehož hlavní stavbou mohla být mohutná obytná věž v čele, doplněná dalšími stavbami. Podoba (nejspíše) zavřeného jádra není příliš čitelná. Jeho východní část obíhal parkán, západní stranu kopíroval přihrádek, do nějž se vstupovalo věžovitou branou umístěnou v západním svahu pod čelem jádra. Tudy, podél západní strany jádra, procházela cesta, která do něj vstoupila zřejmě přes zadní část hradu, oddělenou od jádra dalším příkopem. V zadní části hradu se na východní straně dochovala nad řeku vybíhající zeď, související patrně se zásobováním hradu vodou.

V předpolí hradu jsou dochovány pozůstatky obléhacích prací z roku 1441 tvořené příčným opevněním s palebným postavením uzavírajícím ostrožnu, vrchol kopce zaujalo patrně velitelské opevnění, v jehož okolí lze předpokládat vlastní ležení.

Na první fotografii je jižní část zadního dílu hradu, na druhé pohled z jeho prostoru směrem k řece. Na třetí fotografii je jižní strana jádra přes příkop ze zadní části hradu. Na čtvrté fotografii je vnější zeď přihrádku na západní straně jádra.


DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy, Praha 1986