Zbytky hradu přestavěného na pivovar na jižním konci ostrožny ve městě Tábor.
Hrad spolu s městem vznikly za vlády Přemysla Otakara II. jako královské založení. V písemných pramenech se objevuje ovšem teprve roku 1370, dlouho po zániku města, kdy byl majetkem rodu z Ústí. V husitských válkách byla ostrožna znovu osídlena Husity a vzniklo zde město Tábor, do jehož obranného systému byl vevázán i starší hrad, který byl při té příležitosti upraven. Dalších úprav, které posílily jeho obranyschopnost, se dočkal ve třicátých letech. V roce 1532 hrad vyhořel a na konci 16. století začal být přestavován pro potřeby městského pivovaru. V roce 1908 došlo ke stržení celé severovýchodní části a její nahrazení novostavou, která zcela změnila původní situaci.
Ačkoliv se jednalo v podstatě o městský hrad, nebyl vzhledem k geomorfologické situaci ovlivněn městskou parcelací. Pětiboký půdorys hradu byl zpevněn minimálně čtyřmi věžemi, z nichž nejlépe se zachovala jihozápadní věž stojící nad Bechyňskou bránou. Druhá okrouhlá věž zachovaná pouze v torzu stála v jižní frontě mimo nároží, což bylo dáno zřejmě existencí paláce v tomto nároží. Částečně dochována je čtverhranná věž v severozápadním nároží stojící nejspíše v blízkosti brány. Zatímco všechny tři zmiňované věže nevystupovaly vně obrysu hradební zdi, čtvrtá zachycená čtverhranná věž z něho vystupovala o sílu zdiva. Byla patrně obytná a navazovala na předpokládaný zaniklý palác při východní straně. Ze zástavby známe, mimo zaniklého paláce, pouze obdélnou stavbu při severozápadní straně navazující na čtverhrannou věž v severozápadním nároží. Od počátku byl hrad obehnán slaběji ohrazeným parkánem, který byl asi až v husitské době opatřen slabší hradbou, z něho pak směrem k městu vystupovala nová čtverhranná věžovitá brána. Na východě se pak k parkánu přiložila městská hlavní i parkánová hradba. Přístupová cesta do města vedená po mohutném násypu podél severozápadní strany hradu přepažily v jeho nárožích hradby s věžovitými branami. Snaha o začlenění staršího hradu do moderního opevnění vedla i k zbourání jihozápadního nároží parkánu navazujícího na Bechyňskou bránu a jeho nahrazení silnější polygonální rozšířenou hradbou, úprav doznala i zachovaná válcová věž, jejíž snížení a přestavba umožnila, podobně jako v případě městských bran, využití dělostřelectva.
Na první fotografii je pohled z okrouhlé věže směem do jihozápadního nároží parkánu a na Bechyňskou bránu, na druhé směrem do prostoru hradu (dnešní pivovar). Na třetí fotografii je pohled na válcovou věž z pod parkánu, čtvrtý snímek pak pohled z kostelní věže směrem k hradu (věž a Bechyňská brána vpravo za střechou radnice).
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy, Praha 1986