Zřícenina hradu na ostrožně nad levým břehem Vltavy, 2 km jižně od Purkarce.
Zakladatelem hradu poprvé připomínaného k roku 1357 byl Karel IV. V roce 164 se objevuje purkrabí Petr řečený Nasavrk. Další zprávy z třetiny 14. století o hradě chybí, předpokládá se proto, že mohl být záhy i opuštěn, což je už vzhledem k rozsahu provedených stavebních a zemních prací zarážející.
Dvojdílnou dispozici tvořilo rozlehlé předhradí, které je dnes od plochého předpolí ostrožny odděleno valem. Je možné, že v takto vymezené ploše mělo vzniknout písemně zmiňované městečko. Za ním se na konci ostrožny nachází vlastní jádro které obkroužil široký a hluboký příkop doplněný mohutným valem ještě zesíleným v přední části, kde dosahuje na koruně značné šířky. Samotné jádro polygonálního, zhruba trojúhelníkového půdorysu bylo po celém obvodu zastavěno. Vyjma polygonální kaple v severovýchodním nároží čela byla celá zástavba plochostropá. Opevnění čela bylo velmi pravděpodobně doplněno parkánem. V organismu hradu chybí věž, dokonce i brána byla vedena pouze křídlem paláce. Hrad náleží mezi hrady s obvodovou zástavbou, jež se objevují již v předchozí - přemyslovské - éře a je tak zcela možné, že na ni právě i zde Karel vědomě navázal.
Na první fotografii je pohled na do paláce ve východním nároží hradu směrem z kaple. Na druhé je pohled z východního nároží přes nádvoří podél čela do západního nároží. Na třetí fotografii je severovýchodní nároží s polygonální kaplí, jejíž jedna stěna je dobře viditelná v čele hradu (vlevo nad příkopem). Na posledním snímku je vnější nároží paláce ve východním cípu s delší (jihovýchodní) stranou v zadní části hradu.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000