Terénní stopy zaniklého sídla na klesajícím krátkém ostrožnovitém výběžku z plošiny nad údolím Brslenky nad jejím soutokem s drobnou bezejmennou vodotečí, na levém břehu, 1,6 km jihozápadně od Podmok, 1 km severovýchodně od Kozohlod.
Písemné zprávy o hradě mlčí, neznáme ani jeho jméno. V blízkosti byl také nalezen velký poklad brakteátů ražených v letech 1193–1278. Nepočetné archeologické nálezy kladou dobu života na hradě, jež zanikl velkým požárem, na přelom 13. a 14. století, kdy okolí náleželo Řádu německých rytířů v Drobovicích. Vzhledem rýžování zlata na potoce pod hradem je možné, že hrad vystavěli drobovičtí němečtí rytíři coby opěrný bod svého podnikání.
Jednodílná dispozice mírně lichoběžného tvaru byla na čelní straně zajištěna šíjovým příkopem, který na východě, kde svah klesá volněji, přecházel do bočního příkopu s předhozeným valem. Celek zajistila obvodová hradba, jejíž pozůstatky jsou viditelné na jižní, západní a čelní severní straně, kde je možné, s ohledem na její větší sílu, uvažovat dokonce o štítové zdi. Dvouprostorový palác zaujal nejlépe chráněnou zadní stranu, spáleniště s množstvím mazanice naznačuje, že podstatná část jeho konstrukce byla dřevohlinitá. Další stopy zástavby nejsou na ploše silně poškozené množstvím výkopů patrny.
Na první fotografii je čelo hradu, na druhé pohled z jádra přes odkrytý relikt čelní hradby. Na třetí fotografii je příkop s valem na východní straně směrem od čela, na čtvrté opačný pohled ze zadní části k čelu.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989