Hrad u Božanova, též Raubeschloss

Terénní stopy malého hradu ve svahu nad soutokem dvou drobných vodotečí pod vrcholem Lopota, nad Božanovem, v těsné blízkosti lomu.

Lokalita, jejíž doba života je archeologicky kladena do první poloviny 14. století, se v písemných pramenech objevuje poprvé až ve zmínce z let 1676–77. Neznáme ani její jméno. Ačkoliv je vznik dřevohlinitého opevnění v literatuře uvažován v souvislosti se zajištěním klášterního majetku, či naopak jako nezdařený pokus o průnik do něj, mohl souviset spíše bouřlivým událostmi při povstání fojtů na broumovském benediktinském proboštství na počátku 14. století.

Jádro malého hradu oválného půdorysu s archeologicky zachycenými dřevěnými stavbami obíhal, s výjimkou severní strany, kde svah spadá strmě do údolí vodoteče, příkop s valem. Na východní straně se níže pod jádrem nacházela plošina, která mohla plnit funkci předhradí a do níž snad ústila přístupová cesta, jenž stoupala po jihovýchodním úbočí a na jihu pod jádrem protla val. Západní část příkopu s valem je dnes zplanýrována lesní cestou.

Na první fotografii je pohled z lesní cesty od jihu. Na druhé fotografii je jádro z plošiny, na třetím opačný pohled z jádra na ni. Na čtvrtém snímku je celkový pohled ze svahu nad hradem.

DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000