Horní Lhotice

Terénní stopy dvou zaniklých sídel asi 200 m vzdálených od sebe nad pravým břehem Chvojnice, 800 m východně od Horních Lhotic a necelých 700 m západně od Lesního Jakubova.

Písemné zprávy ani jedno z obou sídel patrně nezachycují, nepočetné archeologické prameny datují dobu života dolního hrádku do 13. století. Lhotice, s nimiž má dolní hrádek výhodnější komunikační vztah, se v písemných pramenech objevují až od roku 1378, kdy už patřily ke Kralicím. Lze předpokládat, že ve 13. a v první polovině 14. století byly Lhotice samostatným statkem, zřejmě v držení příslušníků rozrodu erbu zkřížených sekerek, jehož jednotlivé větve se psaly po Pucově, Jinošově, Otradicích a Kralicích. V druhé polovině 14. století bylo sídlo náležející k Lhoticím už opuštěné. Horní hrádek patřil spíše k Jakubovu náležejícímu jinému rodu, jehož poslední známý příslušník - Záviš - prodal dvůr v Jakubovu Mikšovi Kralickému (1368). V roce 1417 koupil Blud z Kralic od Jana Šelenberka z Jakubova dva dvory, i nadále však mělo zboží více vlastníků, protože se uvádí jako součást kralického a náměšťského panství. Nejpozději na počátku 15. století ztratilo jakubovské sídlo smysl a zaniklo.

Jednodílný dolní hrádek kapkovitého půdorysu zaujal konec ostrožny v záhybu říčky, od níž je na východě chráněn strmým svahem. Na šíji a mírnější západní a jižní straně jej obíhá příkop s valem. Dnes je příkop s šířkou kolem 10 m dosahující proti ploše hrádku hloubky 3 až 4 m na severní šíjové straně zavezen. V destrukci na západní straně byla archeologicky odhalena kamenná hradba o tloušťce 2 m. Její existence se mimo východní stranu, kde mohlo být ohrazení lehčí konstrukce, předpokládá po celém zbývajícím obvodu. Na jižní straně se nacházela budova, na severní se předpokládá věžovitá stavba.

Horní hrádek lichoběžníkového půdorysu (47 x 25 m) je od náhorní plošiny oddělen více než 20 m širokou rozsedlinou upravenou prohloubením v šíjový příkop, přes nějž vedlo ze snížené severní terasy přemostění do předhradí. Nad ním se na jihu vypíná o 5 m převýšené, dnes zřejmě erozí narušené, úsporné jádro s délkou horní hrany 17 až 18 m. Soudě podle valových těles po obvodu dolní části lze předpokládat spíše dřevohlinitý charakter celého objektu.

Na první fotografii je val dolního hrádku na jihu, na druhé fotografii je opačný pohled z jádra. Na třetí a čtvrté fotografii je příkop s valem z jádra při západní straně.

Na prvních dvou snímcích je celkový pohled na horní hrádek z terasy od západu. Na třetí fotografii je plocha jádra od jihu, na čtvrté celkový pohled z východu od Chvojnice.

HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981
PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001