Fulštejn

Zřícenina hradu v místě pravěkého hradiště s impozantním komplexem valů na nepravé ostrožně nad říčkou Osoblahou, nad vsí Bohušov, 4 km jižně od Osoblahy.

Hrad vystavěl Herbort z Vulmu (1255), leník olomouckého biskupa Bruna, který se na stavbě se finančně podílel. Od druhé poloviny 15. století drželi hrad Supové z Fulštejna, za nichž byl roku roce 1476 dobyt vojskem Matyáše Korvína. V roce 1566 koupil majetek švagr Jiřího Supa z Fulštejna Václav Sedlnický z Choltic, za nějž byl hrad renesančně upraven. V držení tohoto rodu zůstal majetek až do konfiskace v roce 1622. Za třicetileté války se stal hrad základnou švédské armády, při jejímž odchodu zřejmě došlo k jeho poboření.

Nejstarší středověká dispozice byla dvojdílná. Zaoblený lichoběžník zadního hradu byl od podobně utvářeného předhradí oddělen příkopem. Kolem obou částí obíhal okružní příkop s valem, který byl na mnoha místech rozšířen, nebo má oblé výstupky po zemních baštách. Nálezy pálené krytiny svědčí o existenci krytých obranných chodeb na temeni valu, která však zcela zmizely. ve východním nároží hradu jsou zbytky okrouhlé věže o průměru asi 11,5 m, v jižní části pak stopy paláce s okrouhlou nárožní věžicí, pod níž je zajímavý křídlovitý útvar štítové zdi s půlválcovým pylonem. Na předhradí proti hlavní věži stojí nepravidelná budova, fragmenty zdiva určují i místo branské věže a opevněného mostu. Na východní straně jsou další dvě předhradí chráněná složitým komplexem impozantních valů a příkopů, ovšem pouze severní předhradí nese stopy zdiva.

Na první fotografii je pohled z místa věže na palác s dovnitř umístěnou věžicí a štítovou zdí. Na druhé fotografie je suťový kužel věže a příkop oddělujicí jádro, na třetí pohled z valu na most s bránou do zadního hradu. Na čtvrté fotografii je opět pohled z valu na štítovou zeď na opyši nepravé ostrožny.

KOUŘIL, Pavel – PRIX, Dalibor – WIHODA, Martin, Hrady Českého Slezska, Brno – Opava 2000
PLAČEK, Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001