Terénní stopy sídla na homolovitém kopci ve stejnojmenné obci 7 km jihovýchodně od Rabí, 15 km západně od Strakonic.
V písemných pramenech je starší tvrz doložena od roku 1318. S výjimkou poloviční zástavy Drslavovi ze Šelmberka (1341) byla v držení místních vladků. v roce 1467 byla při trestné výpravě Jindřicha Münsterberského proti stoupencům zelenohorské jednoty dobyta a vypálena. Samostatné panství vzniklé odprodejem od Rabí tvořil Frymburk v letech 1547-1623. V roce 1620 tvrz, dvůr a ves vyplenili a vypálili císařští vojáci.
Sídlo zaujalo zhruba trojúhelníkový vrcholek homolovitého kopce, který byl na severozápadní až jihozápadní straně zajištěn rybníky. Na severní a východní přístupové straně se zachoval hluboký příkop s valem. Ze zástavby se dochovaly pouze drobné zbytky obvodové hradby, vrchol kopce dnes zaujímá mladší kaplička. Mladší renesanční tvrz zachovaná v budovách hospodářského dvora zaujala polohu při jižním úpatí kopce.
Na první fotografii celkový pohled od západu, na druhé od severozápadu. Na třetí a čtvrté fotografii je pohled na příkop a val na východě.
SVOBODA, Ladislav, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 1. díl, A–J, Praha 1997