Zřícenina hradu na ostrožně nad soutokem Jestřábího potoka s Olešenkou, na západním okraji Nového Hrádku.
Poprvé se jméno hradu zmiňuje v predikátu Matouše z Frymburka v roce 1354, pravděpodobně mana pánů z Lipé, Čeněk z Lipé se objevuje roku 1362 jako patron kostela v Zákraví a Hrádku. O rok později (1363) podal Jan řečený Jira, kastelán Krakovský nového kněze do Zákraví a o další rok (1364) se jako patronka kostela v Hrádku objevuje vdova Eliška z Lipého. Týž rok pak ale podal nového faráře k hrádeckému kostelu Jindřich z Lipé, který záhy nato prodal celé panství kolem roku 1365 Jindřichu z Lichtenburka. Od něho koupil majetek Hynek z Dubé a Náchoda (1367), který jej spolu se svým bratrem Ješkem. Od nich přešel hrad na pány z Opočna. Není jisté zda hrad držel již Sezema z Opočna (zemřel 1373), jeho synové Štěpán a Jan z Opočna se objevují k roku 1376 v souvislosti podáním faráře do Hrádku. Po Janovi Městeckém z Opočna se hrad opět dostal do držení rodu z Dubé. Na počátku 16. století přešel na Anděli z Ronovce. Roku 1534 prodal Achiles Anděl z Ronovce celé panství Janu Trčkovi z Lípy. Ještě k roku 1562 se v urbáři opočenského panství uvádí, že hrad je občas využíván. Ke konci století však již postupně upadá, neboť zápis k roku 1598 zpravuje o tom, že na hradě již nikdo nebydlí. Další zápis z roku 1620 jej zachycuje jako pustý, ale opravitelný malým nákladem. V roce 1635 je po poškození poddanými a švédským vojskem veden již jako pustý.
Dominantou rozsahem nevelkého hradu se stala mohutná věž, která zřejmě představovala i první fázi hradu. K ní se přimklo kompaktní jádro se zaoblenými rohy a paláci na obou delších stranách. Vstup do něho zajišťovala branka v jeho západní části, zajištěná navíc předbraním. Zbytek prostoru na konci ostrožny zaujalo předhradí dnes zčásti využité stavením hájovny.
Na první fotografii je pohled na jihovýchodní část jádra hradu ve směru od přístupu. Na druhé pohled do nádvoří a věž směrem od brány v jihozápadní části jádra. Na třetí fotografii je jádro od severu a na čtvrté od jihu z předhradí.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Dodatky 3, Praha 2008
SEDLÁČEK, August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl II. Hradecko, Praha 1883
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989