Edelštejn

Zřícenina hradu na jednom z posledních výběžků Hrubého Jeseníku - Příčném vrchu - zaujímající dominantní hřeben klínovitého tvaru severojižní orientace, ohraničený z východní, západní a severní strany prudkými svahy u jejichž paty tečou dvě bezejmenné vodoteče vlévající se po soutoku při okraji města Zlatých Hor do řeky Prudníku.

Hrad, jehož zakladatelem byl zřejmě český panovník k ochraně blízkých zlatých dolů, se uvádí roku 1281, kdy byl v držení pánů z Linavy. Záhy se jako náhrada za jimi způsobené škody na biskupském zboží dostal do držení vratislavského biskupa. V roce 1285 byl dobyt vratislavským knížetem a posléze připojen k Opavsku, při jehož dělení (1377) připadl hlubčické části. Po požáru v roce 1445 byl knížetem Bolkem Opolským obnoven a značně rozšířen. Po roce 1465 se na něm usadila posádka stoupenců kalicha, hrad byl ale následně dobyt a rozbořen, aby nemohl sloužit jako základna přívrženců odboje proti katolickým Zlatým Horám.

Jádro hradu se nacházelo na čelní straně kopce, předhradí za ním. Val byl upraven tak, aby jeho korunu mohli obsadit obránci. Druhý příkop spolu s valem obíhal kolem hradu, místy jsou viditelné pozůstaky vyzdívky (kontreskarpa). Násep je rozšířen na západě, kde po něm vedla cesta k mostu přes příkop do plochého čtvercového předhradí, jež na dvou stranách chránil parkán. Hospodářska stavení byla nejspíše dřevěná. Jádro tvaru rovnoramenného trojúhelníku s mírně vydutou přeponou v čele se nacházelo za příčným příkopem, vstup chránila drobná bašta. Po věži umístěné v jižní, čelní části se zachoval mohutný suťový kužel a dále tu jsou patrné pozůstatky dvou paláců. Stopy studny a další válcové vížky zmiňované staršími badateli již nejsou již patrné. Z hlediska opevnění jsou důležité dvě bašty schopné bránit počním postřelem čelo hradu - protáhlá, ukončující parkán na skalnaté jihovýchodní straně, která sloužila pro ruční palné zbraně a mohutná, podkovovitá v západním nároží, která sloužila pro umístění děl.

Na první fotografii je pohled z míst věže na palác. Na druhé fotografii je velká dělostřelecká bašta nad přístupovou cestou vedoucí po koruně valu, na třetí je malá bašta ukončení parkánu pod horním hradem. Na čtvrté fotografii je pohled z přístupové cesty po koruně valu na horní hrad, v pozadí je vidět dolní hrad, ve středu fotogtafie je velká dělostřelecká bašta.

KOUŘIL, Pavel – PRIX, Dalibor – WIHODA, Martin, Hrady Českého Slezska, Brno – Opava 2000