Dubenec

Terénné stopy sídla v lokalitě Zámecký vrch, na ostrohu nad soutokem Libotovského potoka s Hustířankou, asi 1 km jižně od Dubence, nedaleko Vilantic.

Dubenec se poprvé připomíná již k roku 1229 v predikátu Zbraslava z Dubence, nevíme ovšem, k jakému sídlu se váže. Další zmínka pak pochází až z roku 1343. V letech 1355-1364 drželi podací právo k zdejšímu farnímu kostelu Věnek a Ctibor Kordulové spolu s bratrem Janem Bílým z Lípy. Po polovině 14. století byl majetek rozdělen mezi dvě větve vladyků z Dubence, a to na dolní část s kostelem a horní s mlýnem a tvrzí. První zmínka o tvrzi samotné, jejíž existence se však předpokládá již za obou bratrů, pochází až z roku 1395, kdy ji získal Přibík z Dubence, který obě části opět spojil. Roku 1441 tvrz, coby majetek spojence Jana Koldy ze Žampachu - Vaňka Kordule z Dubence, jenž ji držel od roku 1426, dobyla a rozbořila vojenská hotovost Hradeckého kraje.

Jednodílná trojúhelníková dispozice zaujala konec ploché ostrožny oddělené od její zbývající části šíjovým příkopem s předhozeným drobným valem přecházejícím po obou stranách v menší boční příkop opět zajištěný valem, jenž se na konci ztrácí. V severozápadní části jsou patrné stopy zástavby. Zhruba v polovině čela se nachází terénní deprese, snad stopy po přístupu. Úlomky malty registrované jak v prostoru budovy při severozápadní straně, tak v zadní části a i při druhé jihozápadní boční straně dovolují, mimo vlastní zděnou stavbu paláce, vyvozovat závěr o na maltu zděné obvodové hradbě.

Na první fotografii je pohled z čela na jihozápadní boční stranu. Na druhé fotografii je terénní deprese nacházející se uprostřed čela dispozice a pohled na šíjový příkop. Na třetí fotografii je pohled z čela na severozápadní stranu s pozůstatky stavení a na čtvrté detail stop zdiva v této části při hraně svahu.

SVOBODA, Ladislav, a kol. Encyklopedie Českých tvrzí, 1. díl, A–J, Praha 1997
ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy, Praha 1989