Drnholec, Hrádek u Drnholce

Terénní pozůstatky hrádku na jednom z výběžků terasy do údolí Litobratřického potoka nad jeho levým břehem 2,5 km severozápadně od Drnholce.

Písemné zprávy o lokalitě mlčí. Na základě archeologických nálezů - střepů keramiky datované do 12. století - i jednoduché konstrukci se lze domnívat, že se jednalo o rané sídlo šlechty. Vzhledem k historickým souvislostem regionu je možné uvažovat o tom, že jej založili přímo příslušníci nobility, která přišla z Rakous.

Hrádek zaujal výhodnou polohu na úzkém jazyku s poměrně strmými svahu vybíhajícím v jinak rovinaté krajině z ploché terasy erozivního údolí potoka. Vlastní podlouhlé jádro se zvýšeným čelem obíhá okružní příkop doplněný na třech stranách valem, na jihu již rozesutým. Šířka příkopu v čele se pohybuje kolem 20 m (hlouka 2 m), na ostatních stranách kolísá v rozmezí 15-23 m. Horní plochu zvýšeného čela o rozměru 10 x 9 m lemuje stupeň trojúhelníkového půdorysu, jenž mohl být přihrazen. Celková délka jádra je 51 m, šířka v zadní části pak pouhých 5 m. Opevnění tvořilo zřejmě dřevo v kombinaci s hlínou, archeologická sonda zjistila při obvodu žlab a kůlovou jamku.

Na první fotografii je celkový pohled na lokalitu od severu. Na druhé fotografii je pohled na severní stranu od čela ze severovýchodu, na třetí tatéž strana - pohled k čelu na východ. Na posledním snímku je pohled přes jádro od čela na západ.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Praha 2001
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981