Dražice

Zřícenina hradu na ostrožně nad pravým břehem Jizery ve stejnojmenné obci nedaleko Benátek na Jizerou.

Hrad založil v polovině šedesátých let 13. století Řehník z Dražic. Za jeho syna Jana IV. z Dražic, posledního pražského biskupa, byl hrad v letech 1333-1334 výrazně přestavěn avignonskou stavební hutí mistra Viléma, kterého s sebou Jan přivedl ze svého dlouhého nuceného pobytu v Avignonu, kam se už jako sedmdesátiletý odjel hájit v nakonec jedenáct let trvajícím procesu proti obvinění z kacířství vzneseném proti němu proboštem litoměřické kapituly Jindřicha ze Šumburka pro svoji kritiku inkviziční činnosti dominikánů. Na přelomu 14. a 15. století drželi hrad Vartenberkové. Za husitských válek byl v roce 1424 vypálen a zřejmě ještě jednou v roce 1448. Sídelní funkci ztratil ale až ve dvacátých letech 16. století, jako zámek pustý je připomínám k roku 1599.

Dispozice hradu byla dvojdílná, ovšem podoba předhradí není známa. Lichoběžné jádro obehnal příkop, před kterým byl, mimo čela, vyhozen val. Za čelní hradbou stála štíhlá okrouhlá věž, za kterou se nacházel rozměrnější dvoutraktový palác, jehož dvě místnosti v přízemí byly zaklenuty čtyřmi poli křížových kleneb bez žeber na střední pilíř. Už v této době byl zřejmě palác opatřen záchodovým přístavkem. Z další budovy se zachovalo pouze nároží v severozápadní části hradu. Při přestavbě bylo ze starého paláce použito pouze přízemí, nad kterým vznikla tři plochostropá patra. Dále byla k severní straně paláce přistavěna čtverhranná věž s drobnou, křížovou klenbou zaklenutou kaplí v úrovni druhé patra, v níž se nacházely reprezentační prostory. Některé místnosti paláce byly vytápěny krby a použita byla i roubená komora. Dochovaný střep paláce zachovává velké množství kvalitních architektonických článků francouzského původu, bohužel kámen použitý jako stavební materiál celého hradu v dnešním agresivním ovzduší velice trpí a nenávratně se rozpadá, což platí v podstatě pro celé zdivo stavby. Současně s těmito úpravami byla zvýšena i hradba a je možné, že až v této době vznikla parkánová zeď obíhající palác. Do severovýchodního nároží byl vložen druhý menší dvoutraktový palác, který již nedosahoval výstavnosti ani výbavy velkého paláce. Další stavba byla přiložena k čelní hradbě.

Na první a druhé fotografii je střep velkého paláce a čtverhranné věže, na třetí fotografii je pohled na vnější zeď stavby v jihozápadním nároží jádra a na čtvrté čelo hradu s dnes stojící novověkou hospodářskou budovou.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000