Zřícenina hradu na jednom z posledních výběžků Brantické vrchoviny zvedajícím se nad inundančním pásmem řeky Opavy asi 3 km jihovýchodně od Krnova v místě rozsáhleho hradiště z období slezské fáze s některými zachovanými fortifikačními prvky.
První údajná zmínka pochází z roku 1238, jasná až z roku 1253. Podle nálezů sahají počátky hradu před polovinu 13. století. Byl založen pravděpodobně jako změpanský, ale brzy se na něm usídlili příslušníci rodu Benešoviců, kteří zde začínali jako purkrabí. Šlo o celkem běžný způsob uzurpace korunního zboží v době bezvládí. Po vzniku opavského knížectví na konci 13. století se hrad vrátil o rukou zeměpána a při dělení v roce 1377 připadl ke krnovské části.
Hrad byl postaven v téměř čtvercovém půdorysu. V jižním koutě stojí dnes spodek mohutné válcové věže o průměru přes 12 metrů s úzkým vnitřním prostorem. Z obvodové zástavby se jevil nejstarší suterén uprostřed severovýchodní strany a původní palác zřejmě představuje podsklepený díl budovy na západě. Postupně byla přistavěna ostaní stavení. Přístup do hradu vedl z okružního valu přes příkop do brány v blízkosti bergfritu. Ve 14. a 15. století byl na třech stranách zřízen parkán s věžovitou bránou vloženou parkánové hradby na jihu. Do brány vedl přístup přes dřevěný most spočívající na kamenných pilířích. Výzkum v nádvoří odhalil 18 m hlubokou studnu, která byla ale pro pravděpodobný nedostatek vody používána jako cisterna, protože v příkopu byl zřízen další zdroj.
;Na první fotografii je pohled na jádro hradu z koruny valu. Na druhé torzo velké válcové věže a štítová zeď, na třetí pohled na palác a na čtvrté je pohled na příkop vylámaný ve skále a val. V příkopu jsou viditelní pilíře mostu a vyzdívka.
KOUŘIL, Pavel – PRIX, Dalibor – WIHODA, Martin, Hrady Českého Slezska, Brno – Opava 2000
PLAČEK, Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001