Chomutov

Komenda Řádu německých rytířů na náměstí stejnojmenného města, dnes sloužící jako radnice s kostelem sv. Kateřiny.

Komenda, jež zřejmě využila starší kostel dvorce Bedřicha z Chomutova, byla založena roku 1252 a jako hlavní objekt řádu v Čechách pak sloužila až do roku 1411, kdy Václav IV. donutil Oldřicha z Ústí předat zadlužené a zanedbané panství. Postupně se tu vystřídalo několik majitelů. V roce 1421 dobyla a pobořila město i s komendou husitská vojska, setrvala zde ovšem jen krátce, brzy ustoupila před postupující přesilou Míšeňské a říšské armády, takže v roce 1422 získali komendu od míšeňského knížete Fridricha Angar a Jindřich z Valdenburku. Po nich se zde majitelé opět střídali, další opravy se uskutečnily zřejmě za Jana z Vřesovic a v letech 1496 až 1525 ji nechal Beneš z Veitmile výrazněji přestavět Hansem Schafferem. Roku 1525 hrad vyhořel a od třicátých let se pokračovalo v úpravách a rozsáhlé renesanční přístavbě. Na počátku 17. století se objekt stal městskou radnicí, v té době zřejmě zaniklo i opevnění proti městu. Pozůstatky vnějšího opevnění obsažené v zástavbě pak vzaly za své po náletu v roce 1945.

Nejstarší částí areálu je s největší pravděpodobností loď s transeptem a západní věží kostela sv. Kateřiny, jenž se zřejmě vyvinul z kostela staršího sídla Bedřicha z Chomutova. Ten byl opatřen novým polygonálně uzavřeným presbytářem s mohutnými zdmi z části vystavěnými z tesaných kvádrů dokončeným v osmdesátých letech 13. století. Na opačné straně se přiložila ke kostelu obdélná trojprostorová budova komendy. Z ní se dochovalo několik obdélných okének v přízemí a rozměrné hrotité kružbové okno v patře. Na jižní straně se přiložil malý dvorek. Celý objekt byl dobře opevněn, a to i proti městu. Při pozdně gotické přestavbě byl rozsah kaple omezen na příčnou loď, původní byla rozdělena do dvou místností. V této době byl nově vybaven a sklípkovou klenbou zaklenut starý palác a do prostoru mezi ním a severní stranu původní lodi kaple byla vsunuta další přístavba v jejíž východní zdi byly objeveny dvě klíčové střílny a v severovýchodním nároží pak obsahoval zřejmě i čtverhrannou věž.

Na první fotografii je pohled od severu, v středu je pozdně gotická přístavba. Na druhé fotografii je jižní pohled na loď kostela. Na třetí fotografii je celkový pohled od severozápadu na obdélný palác komendy a na čtvrté detail hrotitého kružbového okna v jeho patře.

ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy, Praha 1984
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000