Černvír

Zaniklé sídlo v poloze Hradisko na ostrožně nad pravým břehem Svratky ve stejnojmenné obci.

Poprvé se Černvír objevuje v predikátu Milka, svědka na listině kláštera v Doubravníku (1285). V roce 1309 se jako svědek na listině tišnovského kláštera jmenuje Vítek z Černvíru. Roku 1364 prodal Filip z Černvíru bratrům Petrovi z Černvíru a Archlebovi, který se psal podle zaniklé vsi Klečany, lán za 10 hřiven grošů. Archleb upsal Filipu a Petrovi vše co tu měl a ponechal si pouze patronátní právo zdejšího kostela a hradiště. O deset let později (1374) se uvádí kopec tvrze. Založení sídla v druhé polovině 13. století a zánik před polovinou 14. století potvrzují archeologické nálezy.

Na konci ostrožny stála románská dvouapsidová svatyně (starší literatura uvádí čtyřapsidovou rotundu), jejíž zdivo a pozůstatek gotického rozšíření obsahuje barokní stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sídlo oválného půdorysu (25 x 40 m) se předpokládá na nejvýše položeném místě skalnatého hřebenu na jihu, viditelné stopy se nedochovaly.

Na první a druhé fotografii je pohled z jihovýchodního cípu ostrožny na kostel a východní sttranu, na třetí naopak pohled od jihozápadního nároží kostela směrem k čelu. Na posledním snímku je lokalita od západu.

PLAČEK, Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Dodatky, Praha 2007
HOSÁK, Ladislav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava, Praha 1981