Hrad přestavěný na zámek v stejnojmenném městě.
Počátky hradu jsou nejasné, jeho začlenění do měkce tvarovaného průběhu městských hradeb dává tušit, že vznikal současně spolu s městskými hradbami. Při dělení Bruntálska v roce 1405 se hrad neuvádí, ale v roce 1467 se po Bruntále píše Jan z Vrbna, jehož rod držel město v zástavě. Hrad se výslovně uvádí až roku 1506, přitom archeologicky je osídlení datováno již ve druhé polovině 13. století. Mohl tedy vzniknout jako produkt dělby, nebo jako sído zástavního držitele. Po pobělohorských konfiskacích, jimiž byli zasaženi i Vrbnové, koupil Bruntál velmistr Řádu německých rytířů arcivévoda Karel. Od roku 1945 je zámek ve vlastnictví státu.
Hrad netradičního půdorysu tvaru kruhové výseče zaujal nejpříhodnější polohu nad severním okrajem konce temene táhlé, ploché a široké ostrožny sevřené ze dvou stran smyčkou Černého potoka a chráněné od jihu zářezem údolí nevelké vodoteče. Dvě stavení zaujala místo při západní a severní hradbě. Rozměr příkopu, jímž byl oddělen od města a parkánu je znám z plánu z roku 1766.
Na první fotografii je vstupní brána. Na druhé čelní strana, na třetí boční pohled a na čtvrté vnější nároží.
KOUŘIL, Pavel – PRIX, Dalibor – WIHODA, Martin, Hrady Českého Slezska, Brno – Opava 2000
PLAČEK, Miroslav, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001