Stopy opevnění na protáhlé ostrožně obtékané Hrádeckým potokem mezi Hrádkem a Brdem asi 2,7 km severovýchodně od Manětína.
V písemných pramenech se lokalita neobjevuje, v současnosti se uvažuje možné spojení s predikátem Jetřicha z Brda připomínaného v letech 1319 a 1325. Archeologické nálezy svědčí o pravěkém využití ostrožny (eneolitické sídliště) a doloženo je i středověké osídlení datovatelné na přelomu 13. a 14. století.
Opevnění zaujalo nejvyšší a nejužší prostor protáhlé ostrožny. Za prvním šíjovým příkopem s předhozeným valem se nachází menší plošina. Za ní, odděleno druhým příkopem přecházejícím v okružní příkop s valem obíhajícím boční (jižní) a zadní (západní) stranu, se nacházelo zhruba obdélné jádro. Druhá boční (severní) strana chráněná strmým svahem ostrožny dodatečné zajištění příkopem nevyžadovala. Za příkopem se na opyši nachází další níže položená menší plošina zajištěná na konci opět příkopem a valem. Mimo terénní deprese na jižní straně jádra (pravděpodobně pozůstatky paláce) nejsou patrné další stopy. Příkopy i valy jsou dnes v důsledku hospodářské činnosti (plocha sloužila jako políčko) zčásti setřelé. Hlavní roli v konstrukci hrálo zřejmě dřevo a hlína doplněné snad kamennými podezdívkami (nálezy mazanice a pískovce).
Na první fotografii je pohled na čelo předhradí od přístupu na jihovýchodě. Na druhé fotografii je čelo jádra při pohledu z předhradí, na třetí jižní část příkopu před ním (pohled z jádra). Na čtvrté fotografii je severní nároží jádra v zadní části dispozice.
DURDÍK, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000
NOVOBILSKÝ, Milan - ROŽMBERSKÝ, Petr, Hrádek Brdo, in: Zpravodal Klubu Augusta Sedáčka, 11/1, Plzeň 2000